V pondělí 28. února vás zveme v 19 hodin k debatě nad hlavními tématy křesťanského partnerství (komunikace, role muže a ženy, spiritualita partnerství, výběr partnera atd.). Setkání je určeno zejména pro mladé lidi, kteří uvažují o životě v křesťanském manželství. Vedou Adéla a Petra Muchovi. Místo konán: prostory farnosti u kostela sv.Tomáše na Malé straně.  Sraz v 19h před kostelem sv.Tomáše. Informace na rekolekce@gmail.com.

V úterý 22. 2. 2011 ve 20:00 hodin se po mši svaté uskuteční v sakristii našeho kostela debata s teologem a historikem Tomášem Petráčkem na téma proměny ideálu a role kněze a kněžského povolání v minulosti a dnes. Do debaty se zapojí i naši kněží Mons. Tomáš Halík, Jan Regner SJ a Marek O. Vácha. Večerem bude provázet Martin Bedřich, redaktor revue Salve.

Jaká jsou biblická a teologická východiska služby kněží? Jaký je ideál a jak tomuto ideálu odpovídá dnešní realita? Do jaké míry je kněžské povolání neměnné a co se naopak dějinně proměňuje. Jak moc se liší dnešní kněz od kněze mezi světovými válkami či z doby Rakouska-Uherska? Jaké historické a sociokulturní faktory ovlivňovaly utváření kněze od biblické doby do současnosti? Jak se vyvíjela jejich formace? Existuje dnes vůbec nějaký prototyp kněze? Jak se do tohoto obrazu promítly sexuální skandály, které v minulém roce otřásly celou katolickou církví? Kde spatřují současní kněží hlavní motivace a vzory pro své povolání? Nad těmito a podobnými otázkami se zamyslí hlavní host večera, PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D. et Th.D., který je vedoucím katedry Kulturních a náboženských studií Univerzity Hradec Králové, působí jako pedagog na KTF UK a jako studentský kaplan v  Hradci Králové. Do debaty se také zapojí teolog, religionista a sociolog prof. Tomáš Halík, jezuita Jan Regner, který má bohaté zkušenosti s prací s médii, a kaplan Marek O. Vácha, přírodovědec, spisovatel a specialista na evoluční biologii a lékařskou etiku.

Debatu pořádá Akademická farnost Praha a teologická revue Salve, která celé číslo 2/2010 věnovala právě tématu kněžství. Více na http://salve.op.cz/.

Slavnostní bohoslužba se svěcením restaurovaných varhan se bude konat za účasti Mons. Dominka Duky, arcibiskupa pražského v neděli 20. února 2011  od 20 hodin. Zazní: Antonio Lotti (1667 – 1740): Missa Sapientiae a Wenceslaus Majer SJ:  O Panis Caelice. Soubor Capella Regia Praha řídí Robert Hugo

plakát zde

Bohatý doprovodný program: Konference o varhanách (pondělí 21. 2 . od 10.00 v sakristii) Účastní se mezinárodní tým restaurátorů a odborníci z oboru organologie a muzikologie.

Slavnostní varhanní koncert plakát zde (pondělí 21.2. od 19.00 v kostele) Vystoupí salvátorští varhaníci Eva Bublová, Soňa Valenová,  Tomáš Chudý. jako host vystoupí padagog pražské Akademie múzických umění Pavel Černý. Orchestr Capella Regia Praha řídí Robert Hugo.  Zazní skladby D. Buxtehudeho, J. Kuhnaua, C. Ph. E. Bacha, F. X. Brixiho a dalších.

Komentovaná prohlídka varhanního kůru (neděle 27.2 od 18.00)

Debata o varhanní hudbě a liturgii (neděle 27.2. od 21.00  v sakristii)

Fotografická dokumentace rekonstrukce (20.2 -  24.4.  na ochozu kostela)

Barokní varhany v kostele Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu restaurovala od podzimu roku 2009 do února 2011 firma Herrmann Eule Orgelbau GmBh z Bautzen, subdodavatelsky se podíleli firma Brachtl-Kánský z Krnova a Peter Stirber z Měšic u Prahy.

Práce byly financovány prostřednictvím Finančních mechanizmů EHP/Norska (tzv. Norských fondů), se spoluúčastí Ministerstva kultury ČR.

Více o projektu včetně fotogalerie zde

Nejstarší známou zmínku o varhanách v kostele Nejsvětějšího Salvátora lze najít v knize syntagma Musicum slavného německého skladatele a hudebního teoretika Michaela Praetoria z roku 1619. Autor píše o jazykovém rejstříku neobvyklé konstrukce, který ve varhanách viděl. Další zprávu máme z období kolem poloviny 17. stol., kdy zde pracoval novoměstský varhanář  Enoch Capricius. Roku 1675 je zaznamenána oprava nástroje Hansem Heinrichem Mundtem, slavným mistrem týnských varhan. Koncem 17. století varhany od základu přestavěl varhanář z německého Hofu Johann Matthias Gruber. Mělo jít o spojení dvou separátních varhan v jeden nástroj. Gruber však dílo nedokončil a závěrečné práce provedl pražský mistr Caspar Arnold. Fakt, že Arnold prezentoval nástroj jako svoji práci, vyvolává otázku, jaký byl skutečný Gruberův podíl.

Dnešní varhany postavil neznámý, pravděpodobně mimopražský varhanář r. 1780. Toto datum je uvedeno v Archivu pražského arcibiskupství. Odpovídá mu styl varhanní skříně, rozsah klaviatur a potvrdil je i dendrochronologický rozbor částí varhanní skříně.  Píšťalový materiál je různorodý a pochází zřejmě také ze starších stavebních fází.

Ze slavných hudebníků, kteří na zdejší nástroj hráli, jmenujme např. Jakuba Jana Rybu, který zde působil kolem roku 1782.

Na stránkách Českého rozhlasu naleznete annonci již proběhlého Oratoria electronica Michala Rataje.

http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/840377

V prostorách kláštera Křižovníků, které s laskavýnm svolením řádu využíváme, opět zazní německý jazyk v podání frekventantů kurzu německé konverzace. Po odchodu dlouholeté výborné lektorky Jany Ginzelové/Štefkové se vedení konverzace ujal Mgr. František Zima. Konverzace předpokládá alespoň mimimální znalost jazyka, zváni jsou i noví zájemci. Koná se vždy ve středu od 16 do 18.30 hodin, sraz je v Platnéřské 4 před vrátnicí.

„Historický a stavební vývoj Klementina v dobách působení jezuitského řádu“ Galerie Klementinum - výstava znovu otevřena 11.1. – 27.2. 2011

Klementinum, vzácný barokní areál uprostřed Prahy, jenž patří mezi pražskými památkami k nejvýznamnějším, spojilo už velmi dávno svůj osud s Národní knihovnou České republiky. Expozice „Klementinum v datech a obrazech“ si klade za cíl - poprvé v takovém rozsahu, prezentovat veřejnosti historický a umělecký vývoj objektu, poukázat na významné nejenom kulturní, ale i společenské postavení fenoménu, jakým je tato původně jezuitská kolej, včetně osobností, které na tomto místě v minulosti působily. Výstava je instalována v překrásně zdobených Křižovnických chodbách, které byly v roce 2006 proměněny v Galerii Klementinum. K prohlídce jsou zde nabídnuty, mimo jiné, i exponáty dočasně přemístěné z míst, která jsou nyní uzavřena. Tímto počinem by mělo být částečně vynahrazeno zklamání mnoha návštěvníků, kteří nemohou klementinské historické prostory, kvůli probíhající revitalizaci, v současné době navštívit.

Klementinum jako kulturní centrum a středisko vzdělanosti – „Insula nostra Clementina – náš klementinský ostrov“

Jezuitský řád byl založen roku 1534 (papežem potvrzen roku 1540), jako jeden z důsledků hluboké krize katolictví té doby. Stal se jedním ze symbolů boje proti náboženské reformaci a v našich zemích pomohl významným způsobem nastolit pobělohorskou dominanci katolické církve. První jezuité přišli do Prahy již v roce 1556 a Klementinum je nejstarší jezuitskou kolejí v českých zemích. Mezi vzácné exponáty patří kopie dopisu s podpisem sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitského řádu a kopie zakládací listiny císaře Ferdinanda I., kterou dal vzniknout „koleji“ a škole u sv. Klimenta.

Kulturně politické aktivity jezuitů Na jednotlivých panelech jsou zmapovány kulturně-politické plány jezuitů, které byly ve své době mimořádně progresivní. Vyžadovaly např. zbudování odpovídajícího komplexu církevních a školních budov s učebnami, knihovnou, kabinety, lékárnou, tiskárnou, kostely, kaplemi či astronomickou observatoří. Stavební vývoj Klementina probíhal takřka nepřetržitě po celou dobu působení řádu. Je zde představen v podobě jezuitských stavebních plánů. Zajímavá je kopie plánu Klementina ze sklonku 17. století z jezuitského archivu v Římě, kde jsou popsány jednotlivé prostory objektu. Z mnoha jezuitských aktivit se dozvídáme o jezuitské tiskárně, získané od dědiců Daniela Adama z Veleslavína, jež sloužila nejen zájmům řádu, ale též potřebám univerzity. Dokladem úrovně tiskárny je vystavená Svatováclavská bible (první česky tištěná bible). Součástí jezuitské výuky a propagace řádu bylo divadlo. Vrchol divadelní činnosti spatřovali jezuité v alegorických hrách. Na klementinských nádvořích se při významných slavnostních událostech stavělo velkolepé jeviště, na kterém deklamovalo padesát či více žáků a hlediště, které pojalo stovky návštěvníků. Známá jsou například provedení tragedie o sv. Václavu (1567) či hry o proroku Eliášovi (1610). Součástí areálu byla i výborně vybavená lékárna, jež sloužila nejenom členům koleje, ale zdarma i chudině. Řada nádob, mj. dřevěná krabice na léky či keramická dóza (obě z 18. stol.), připomíná dobové lékárnictví.

Jezuitské školství a osobnosti Jezuitský řád vynikal výjimečnou úrovní školství, jež se neomezovalo pouze na chlapce ze šlechtických rodin, ale zahrnovalo i posluchače neurozené. Pouhé tři měsíce po příchodu členů Tovaryšstva Ježíšova do Prahy, zahájili jezuitští otcové výuku. Již v r. 1562 fungují v Klementinu nižší a vyšší školy – gymnázium, fakulta filozofická a teologická. Statistika dokazuje, jak významné a rozsáhlé byly jezuitské koleje. V první třetině 18. století, po dokončení výstavby Klementina, zde žilo na 200 členů jezuitského řádu a vzdělávalo se zde 2000 žáků a studentů. Výstava rovněž zmiňuje významné osobností řádu: Petra Canisia, který přivedl do Prahy první skupinu jezuitů, Edmunda Campiona, profesora a brilantního řečníka, Bohuslava Balbína, historika, či Roderiga Arriagu, významného filozofa a teologa („Videre Pragam et audiere Arriagam“ = Vidět Prahu a slyšet Arriagu) a mnohé další.

Exponáty z nyní revitalizovaných prostor Jedním z cílů výstavy je zpřístupnění exponátů, které jsou běžně umístěny v nejvzácnějších historických prostorách Klementina - v Barokním knihovním sále, Astronomické věži či Zrcadlové kapli. Za všechny jmenujme matematické přístroje původně z Matematického muzea (nejstarší veřejné muzeum v českých zemích), několik unikátních astronomických hodin geniálního jezuitského matematika a mechanika Jana Kleina, přístroje astronoma a fyzika Josefa Steplinga, Valckovy barokní hvězdné a zeměpisné globy, sextanty a mnoho dalších.

Revitalizace a dozvuky klementinské historie Příjemným a aktuálním zpestřením výstavy může pro návštěvníka být řada exponátů, které byly objeveny v souvislosti s právě probíhající rekonstrukcí areálu v nedávno uplynulých měsících. V rámci archeologického výzkumu pod Zrcadlovou kaplí, prováděném archeologickým oddělením Národního památkového ústavu byly objeveny pozůstatky středověkých domů a z výplně břidlicové jímky byla vyjmuta unikátní skleněná nádoba tzv. kutrolf (1. pol. 15. stol.), vystavena je dřevěná truhla, nalezená při odebírání náspu v podlaze přízemí traktu do Platnéřské ulice, po demontáži souvrství podlah. Kuriozitou jsou exponáty, objevené dělníky ve 3. patře v křídle do Seminářské ulice při rekonstrukci střešního zateplení - buřinka a prkno, na kterém je nápis „stavěno roku 1923“ (tzv. machoňovská přestavba) spolu se jménem dotyčného dělníka, který tam prkno i s buřinkou ukryl.

O autorce výstavy PhDr. Petra Oulíková, Ph.D. (roz. Nevímová) Narozena: 1970 Zaměstnání: Národní archiv v Praze (od r. 2001) Ústav dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě v Praze (od r. 2005) Studium: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor: archivnictví-pomocné vědy historické a dějiny umění doktorát (2002): Dějiny umění na FF UK v Praze. Zahraniční studijní pobyty: Vídeň, Bamberk, Řím, Paříž Specializace: barokní umění, umění jezuitského řádu. V tomto oboru autorka publikovala řadu odborných studií v českých a zahraničních časopisech a sbornících. Je mimo jiné i autorkou publikace o Klementinu ("Klementinum - průvodce") z roku 2006, vydáno Národní knihovnou ČR ve třech jazykových verzích (ČJ, AJ, NJ). Několik studií věnovala historii a výzdobě Vlašské kaple a Zrcadlové kaple v areálu Klementina.

Otevřeno: úterý – neděle 10,30 – 18,00 hod. Vstupné: dospělí 60 Kč, senioři, studenti a děti 10-15 let 40 Kč, skupina 10ti a více osob / 1 osoba 40 Kč; děti do 10 let zdarma.

Nové fotografie:  Dokumentace kontrolního dne nad rekonstrukcí varhan s norskými partnery - 22.11.2010. Foto   M.Staněk