Články

Aktuality

  • 1 4
    Liturgie sv. Jana Zlatoústého 5.4.

    V úterý 5.4. od 19 hodin bude v našem kostele slavena liturgie východního obřadu. Celebrantem bude P. Jan Kotas, který také poslouží krátkým úvodem do pořadu mše sv. Účastnit se budou  řeckokatoličtí kněží a sbor katedrály sv. Klimenta. Po mši sv. proběhne v sakristii za účasti o. biskupa Mons. Ladislava Hučka a P. Jana Kotase debata nad východní liturgií a otázkami, souvisejícími s katolickou církví východního obřadu. Pořad bohoslužby ke stažení ZDE

    Aktuality | Martin Stanek | 1.4.2011 02:26
  • 28 3
    Manželské rekolekce 14. - 20.8. 2011

    Letošní rekolekce pro manžele a rodiny se opět vracejí do Štěkně u Strakonic. Budou se konat 14.-20.8. 2011 a opět je vedou schönstattští patres - naši bývalí kaplani Ladislav Štefek a Zdeněk Králík. Po dobu seminářů pro manželské páry (dopoledne) bude zajištěno hlídání dětí, odpoledne mají rodiny jen pro sebe a svůj program. Přednost mají manželské páry či rodiny salvátorských farníků (rekolekce jsou částečně dotovány farností).

    Přihláška ke stažení zde: Manželské rekolekce 2011 Prosíme posílejte podepsané přihlášky poštou na naši farní adresu.

    Platby:

    do 30.6. záloha 50% ceny pobytu (orientační ceník zde) doplatek v hotovosti na místě, případně na účet 3 dny před nástupem.

    Stornovací podmínky

    Přihláška je závazná, stornovací podmínky za ubytování se uplatňují takto:
    - zrušení rezervace do jednoho měsíce před plánovaným termínem bez poplatků.
    - 30-14 dnů před nástupem se účtuje 20 % z celkové ceny pobytu, zbytek zálohy se vrací
    - 13 - 0 dnů před nástupem je účtováno 50%  z celkové ceny pobytu, tzn. celá záloha
    Více info na e-mailu nejsvetejsi.salvator@volny.cz nebo osobně u pastoračního asistenta Martina Staňka. Více o Štěkni zde

    Aktuality | Martin Stanek | 28.3.2011 16:53
  • 21 3
    Osobnost a dílo Bonaventury Z. Boušeho OFM - debatní setkání

    V úterý 29.3. po studentské mši sv., která začíná v 19:00 hodin, se uskuteční v cca 20:00 debata nad dnešním významem osobnosti a díla významem českého teologa Bonaventury Z. Boušeho OFM. Debaty se zúčastní lidé, kteří měli možnost poznat otce Bonaventuru zblízka: Mons. Tomáš Halík, který se na jeho vliv na mnoha místech svých knih odvolává, a Prof. Stanislav Kolíbal, přední český výtvarník a autor současné postní instalace v kostele Nejsv. Salvátora, která právě otce Bonaventuru připomíná. Dále za debatní stůl zasednou dva mladí teologové, kteří se odkazu otce Bonaventury začali věnovat teprve poměrně nedávno: Mgr. Jan Rückl, pastorační asistent u sv. Václava ve Vršovicích, který píše doktorandskou práci právě o B. Boušem, a Th.Lic. Petr Štica Th.D., vedoucí Centra pro studium migrace na KTF UK. Jan Rückl a Petr Štica spolu v roce 2009 vydali pozoruhodnou knihu studií a vzpomínek na tohoto nekompromisního a hlubokého františkána: Bonaventura Bouše – Odkaz a vzpomínky. Setkání moderuje Norbert Schmidt, vedoucí Centra teologie a umění při KTF UK.

    "Kostely bývají často přeplněny díly pochybné umělecké hodnoty a nesplňují nejprimitivnější požadavky kladené na shromaždiště dnešních lidí. Člověk, který do takového kostela vstoupí, vstupuje do prostředí, které nemá nic společného s jeho každodenním životem. Také bohoslužba, která se v nich koná, si přes vnější změny řeči a ritu zachovává svůj sakrální a navenek magický ráz. Nepatří do života těch, kdo se jí účastní, ale snaží se naopak své diváky vytrhnout z jejich každodennosti a přenést do cizího „posvátného“ světa. Je vlastně jakoby monofyzitická, neboť nepomáhá shromážděným, aby se setkali s živým člověkem Ježíšem Kristem, ale představuje Pána Ježíše jako jakési tajemné božstvo, skryté za oponou mystéria. [...] Dejte si pozor, abyste si nepletli romantickou pseudoestetickou zálibu v exotice s touhou po opravdové duchovní hodnotě."

    (B. Bouše 1971)

    Bonaventura Z. Bouše OFM (1918–2002) je klíčovou osobností moderních dějin české katolické církve, dnes již legendární postavou, která v době Pražského jara a následné normalizace okolo sebe soustředila okruh významných katolických intelektuálů a výrazných osobností. Mnohými je otec Bonaventura považován za vůbec nejhlubšího a nejpronikavějšího českého teologa a křesťanského myslitele druhé poloviny 20. století. V roce 1947 vstoupil do řádu Bratří menších – františkánů. Den po složení slavných slibů v roce 1950 byl zatčen a internován. V době Pražského jara působil krátce v Národní galerii a v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd.  Krátce mohl sloužit jako duchovní v Praze u Panny Marie Sněžné a později v Záběhlicích. Bouše  se významně podílel na překladu dnes užívaných liturgických textů. Po podpisu Charty 77 se stal nočním hlídačem. Po roce 1990 krátce vypomáhal v duchovní správě na periferii Ústí nad Labem.

    Boušeho texty, teologické a eklesiologické názory jsou shrnuty především v těchto dvou knihách:  Epilegomena (2000) a Malá katolická liturgika (2004).

    Aktuality | Martin Stanek | 21.3.2011 14:25
  • 19 3
    Rekonstrukce chrámových varhan

    Zpráva o zakončení prací na restaurování varhan Po více než čtyřletém úsilí od zahájení přípravných prací byly završeny práce na záchraně a restaurování varhan v kostele Nejsvětějšího Salvátora. Vzhledem k tomu, že vlastník kostela a varhan (Arcibiskupství pražské) ani uživatel (Římskokatolická akademická farnost Praha) nedisponovala prostředky na tak rozsáhlé dílo, bylo rozhodnuto o vypracování grantového projektu do programu Finančních mechanizmů EHP/Norsko. Zpracováním projektu byla pověřena agentura Econet (dnes PNO Consultants), podklady připravovali zástupci arcibiskupství i farnosti. První podání do tzv. druhé výzvy nebylo úspěšné.

    Pro další výzvu byl projekt přepracován, navíc došlo k dohodě o partnerství s norskými odborníky, organologem Stein Johannes Kolnesem a historikem umění Oddbjørnem Sørmoenem, zastupujícím organizaci norské památkové péče - Direktorát pro kulturní dědictví Norska. Tentokrát byl projekt přijat k financování, navíc jako třetí nejkvalitnější z dané výzvy. Podmínkou financování z Finančních mechanizmů byl 15% podíl státní podpory. Tu nakonec přislíbilo Ministerstvo kultury ČR. Pro provedení restaurování bylo třeba vybrat firmu, která má zkušenosti s restaurováním nástrojů daného období a provenience. Kritéria byla vzhledem k významu nástroje velmi přísná. Bylo požadováno povolení Ministerstva kultury k restaurování (tzv. licence, u zahraničních firem doložená vzděláním na restaurátorské škole), zkušenost s klínovými měchy jež se měly rekonstruovat, i zkušenost s prvky německého (saského) varhanářství.  Vzhledem ke krátkému termínu dokončení, danému podmínkami Finančních mechanizmů EHP/Norsko, bylo požadováno i prokázání dostatečné kapacity restaurátorské dílny (vyjádřené obratem v mil. Kč za poslední roky). Z tohoto výběrového řízení vzešla vítězně firma Hermann Eule Orgelbau , Bautzen. Jako subdodavatele si přizvala k zakázce zkušenou a renomovanou českou varhanářskou firmu Kánský a Brachtl,  pro restaurování skříně ak. mal. Petera Stirbera.  Vzhledem ke zmíněné účasti norských odborníků, kteří se podílejí na konzultacích a kontrolních dnech v důležitých fázích restaurování, stal se tento projekt prvním v historii českého varhanního restaurátorství, kde došlo k mezinárodní spolupráci více firem a odborníků. Vzhledem k objemu proinvestované částky (více než 13 milionů korun) se zároveň jedná o jeden z největších takových projektů. Před zahájením prací i v jejich průběhu probíhal důkladný organologický a restaurátorský průzkum, zároveň byly badatelsky prozkoumány dostupné archivy, aby bylo možno co nejpřesněji stanovit způsob a filosofii restaurování. I přesto zůstává historie varhan  obestřena nejasnostmi. Všechny dostupné informace jsou přehledně shrnuty ve Sborníku ke svěcení varhan v článku Roberta Huga a Jiřího Kocourka. Varhany ve formě, kterou známe dnes, byly postaveny kolem roku 1780, ale stavitel není znám. Použil množství  materiálu  ze starších varhan ze 17. století. V té době zde stály varhany dvoje, na konci 17. století bylo rozhodnuto o jejich spojení do jednoho nástroje.  Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl do Klementina přesunut Arcibiskupský seminář, což se zdá být impulzem pro postavení současné podoby nástroje. V dalších letech byl nástroj ještě několikrát opravován, jeho podstata byla ale zachována do dnešní doby. Restaurování probíhalo pod bedlivým dohledem varhanní komise, ve které byli zastoupeni experti a odpovědní zástupci Arcibiskupství pražského, Akademické farnosti, Národního památkového ústavu i zmínění norští partneři. První fází byla demontáž varhan na podzim 2009,  od ledna 2010 proběhly kontrolní dny v dílnách  restaurátorů v Bautzen i v Krnově. V červenci 2010 se přikročilo k intonačním zkouškám v kostele, při kterých bylo nutno rozhodnout o konečné podobě ladění a tlaku vzduchu. Od října pak byla zahájena opětná montáž a následná intonace varhan, aby se vše dokončilo k termínu 19.2. 2011. Práce byly provedeny s mimořádnou důkladností, přinesly několik výjimečných rozhodnutí. Především byl potvrzen návrat k původnímu baroknímu ladění  na 415 Hz (na rozdíl od běžného 440 Hz),  které umožní provozovat hudbu s barokními nástroji, která zde celá léta zněla. Byla provedena rekonstrukce měchové soustavy, navíc doplněná elektronickým systémem, který i při použití ventilátoru řídí funkci měchů tak, aby se přiblížila ručnímu šlapání. Bylo obnoveno několik původních unikátních rejstříků. Na varhanní skříni byl po sejmutí novodobého fládrového nátěru obnoven jeden z nejstarších dochovaných fládrů, jehož původ je možná společný se stavbou varhan v roce 1780. Byly obnoveny ozdobné kovové řezby, zaniklé při jedné z oprav ve 20.století. Úspěšně dokončené a převzaté práce byly slavnostně završeny svěcením při nedělní mši svaté dne 20. února 2011, které předsedal Mons. Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Slavnosti se účastnil i norský velvyslanec Jens Eikaas, který na závěr přednesl projev. Při svěcení se poprvé v celé kráse rozezvučely obnovené varhany. Druhý den se v sakristii kostela konala odborná konference o restaurování varhan se souvisejícími příspěvky o barokní hudbě v Čechách i v Klementinu v 18.století. Celé dílo završil slavnostní koncert, při které zazněly skladby starých mistrů 17. a 18. století v podání varhaníka Roberta Huga i dalších jeho kolegů, za účasti souboru barokní hudby Capella Regia, jehož je R. Hugo uměleckým vedoucím. Na závěr zbývá vyslovit poděkování všem,  kteří měli jakoukoliv účast se na tomto náročném a komplexním díle, a kteří se zasloužili o jeho zdárné dokončení.  Ať tyto varhany dlouhá léta znějí ke chvále Boží, a krása hudby až zasahuje srdce všech, kdo do kostela Nejsvětějšího Salvátora přicházejí. ******************************* Na ochozech kostela je možnost až do Velikonoc shlédnout výstavu fotografií Martina Staňka, které dokumentují průběh rekonstrukce.

    ******************************

    starší zprávy z kůru:

    V pondělí 22.11. se uskutečnil velký kontrolní den za účasti našich norských partnerů - organologa Steina Kolnese, historika umění pana Oddbjørna Sørmoena a zástupce norského Direktorátu pro kulturní dědictví pana Ulfa Holmene. Všichni zúčastnění vyjádřili velikou spokojenost s profesionálním průběhem restaurování.

    Čeští partneři jim i na další dva dny připravili zajímavý a bohatý program. V tuto chvíli je z velké části rekonstruována původní barevnost varhanních skříní a hracího stolu, byly instalovány tři nové měchy (namísto stávajícího jednoho), osazen je již i nový motor, hrací stůl je již osazen na své místo. Osazují se opravené vzdušnice, táhla… zkrátka vše spěje k vrcholu, kterým bude návrat opravených píšťal (v počtu 1226 ks) na svá místa.  V neděli 19.prosince při mši sv.  již dokonce zazněly tóny z rekonstruovaného pozitivu.

    Restaurování a celková oprava bude stát víc než 13 milionů korun, 85% základních nákladů kryje Finanční mechanizmus EHP/Norsko, 15 %Ministerstvo kultury České republiky. Vlastníkem kostela je Arcibiskupství pražské, které svěřilo do užívání kostel Římskokatolické akademické farnosti Praha. Ta zajišťuje veškeré nákladynad rámec grantu,přesahující částku 1,5 mil. Kč.

    nejnovější fotografie z ledna 2011 fotografie z kontrolního dne s norskými partnery další fotografie z rekonstrukce varhan fotografie z demontáže varhan zde

    Práce na rekonstrukci varhan s 24 rejstříky začaly v březnu roku 2009. Ve 20. století prošly varhany opravami, z nichž některé jim rozhodně neprospěly. Překližkové řezby místo původních kovových, nahrazení některých píšťal píšťalami z různých jiných sešrotovaných varhan, „leštění“ drátěným kartáčem nebo „šmirglpapírem“ a především špatný technický stav byly hlavní příčinou neutěšeného zvuku a důvodem k rekonstrukci. V současné době byly zahájeny intonační zkoušky, které slouží ke stanovení konečného ladění varhan. To bude probíhat v samotném závěru restaurování. Rekonstrukce bude stát více než 14 milionů korun a je financována z Norských fondů a z rozpočtu Ministerstva kultury České republiky. Vlastníkem varhan je Arcibiskupství pražské, které je svěřilo do užívání naší Akademické farnosti. Ta se bude na celkových nákladech podílet předpokládanou částkou 1,5 - 2 mil. Kč. Historie varhan je obestřena nejasnostmi. Varhany byly postaveny kolem roku 1780, ale stavitel není znám. Použil množství staršího materiálu i ze 17. stol. Vše působí dojmem, že na mnoha místech byly práce ukončeny jen provizorně. O důvodech můžeme jen spekulovat. Možná chyběly peníze nebo zemřel stavitel. Lze uvažovat také o souvislosti s rozpuštěním jezuitského rádu roku 1773. Právě jezuité spravovali kostel, když papež Klement XVI. na nátlak evropských panovníků řád zrušil. Varhany u Nejsvětějšího Salvátora patří k největším barokním varhanám u nás. http://www.kansky-brachtl.cz/www/restaurovani/dispozice/salvator Generální informace o projektu: Projekt je financován ze zdrojů Finančních mechanismů EHP/Norsko a Ministerstva kultury České republiky. Celkové náklady projektu: 469 165 € Hrazeno z FM EHP/Norsko: 85% Hrazeno z MK ČR: 15% Datum realizace: březen 2009   –   leden 2011.

    Nositel projektu:  Arcibiskupství pražské Partneři projektu: Římskokatolická akademická farnost Praha Stein Johannes Kolnes, organolog, Norsko Direktorát pro kulturní dědictví, zastoupený  Oddbjørnem Sørmoenem, Norsko Hlavní dodavatel restaurátorských prací: Herrmann Eule Orgelbau GmBh, Bautzen Subdodavatelé: Jaromír Kánský a Josef Brachtl Krnov, Peter Stirber, Měšice u Prahy Preservation of the Organ in the St. Salvator Church, Praque Project is financed by FM EEA/Norway Grants and Ministry of Culture CZ Total cost of the project: 469 165 € Grant rate of FM EEA/Norway: 85% Grant rate of Ministry of Culture CR: 15% Date of realization: March 2009   –   January 2011. Project promoter: The Archbishopric of Prague Project partners: The Roman Catholic Academic Parish of Prague Stein Johannes Kolnes, organologist, Norway Directorate for Cultural Heritage, represented by Oddbjørn Sørmoen, Norway Main supplier of the restauration works: Herrmann Eule Orgelbau GmBh, Bautzen Subuppliers: Jaromír Kánský a Josef Brachtl Krnov, Peter Stirber, Měšice u Prahy The purpose of the Project is to preserve and restore the St. Salvator organ in the church of St. Salvator in Prague, with the overall objective of conservation of European movable cultural heritage in the Czech Republic. Reference is made to the application dated 22 September, 2008 and to any subsequent correspondence with the Focal Point. The completed Project shall include the following activities and results: - historic research on the organ by an organologist; - reconstruction works to the organ, including: pipe work restoration, organ housing and soundboard restoration; and construction works to the flooring surrounding the organ; - assembly of the organ at the original location in the St. Salvator church and tuning; - management and publicity The Focal Point shall ensure that the Ministry of Culture provides at least 15 percent of the total eligible Project costs. Další informace, analýzy, studie:

    Nejstarší známou zmínku o varhanách v kostele Nejsvětějšího Salvátora lze najít v knize syntagma Musicum slavného německého skladatele a hudebního teoretika Michaela Praetoria z roku 1619. Autor píše o jazykovém rejstříku neobvyklé konstrukce, který ve varhanách viděl. Další zprávu máme z období kolem poloviny 17. stol., kdy zde pracoval novoměstský varhanář Enoch Capricius. Roku 1675 je zaznamenána oprava nástroje Hansem Heinrichem Mundtem, slavným mistrem týnských varhan. Koncem 17. století varhany od základu přestavěl varhanář z německého Hofu Johann Matthias Gruber. Mělo jít o spojení dvou separátních varhan v jeden nástroj. Gruber však dílo nedokončil a závěrečné práce provedl pražský mistr Caspar Arnold. Fakt, že Arnold prezentoval nástroj jako svoji práci, vyvolává otázku, jaký byl skutečný Gruberův podíl.
     
    Dnešní varhany postavil neznámý, pravděpodobně mimopražský varhanář r. 1780. Toto datum je uvedeno v Archivu pražského arcibiskupství. Odpovídá mu styl varhanní skříně, rozsah klaviatur a potvrdil je i dendrochronologický rozbor částí varhanní skříně.  Píšťalový materiál je různorodý a pochází zřejmě také ze starších stavebních fází.
     
    V 19. a 20. století nebyly varhany nijak zásadně přestavěny a máme proto možnost restaurovat jedny z unikátních pražských varhan 18. století. Ze slavných hudebníků, kteří na zdejší nástroj hráli, jmenujme např. Jakuba Jana Rybu, který zde působil kolem roku 1782.
    MgA. Robert Hugo
    Titulární varhaník kostela Nejsvětějšího Salvátora

    OHLASY V MÉDIÍCH:

    Český rozhlas 19.2.2011

     

    Aktuality | Martin Stanek | 19.3.2011 16:55
  • 17 3
    Setkání s Prof. Stanislavem Kolíbalem nad postní instalací v kostele Nejsv. Salvátora

    V neděli 20.3. po mši sv., která začíná v 20:00 hodin, se uskuteční v cca 21:00 debata s předním českým výtvarníkem Stanislavem Kolíbalem, který pro Akademickou farnost navrhl instalaci uměleckého objektu přímo do liturgického prostoru kostela.  Socha,  která byla vytvořena pro letošní salvátorský Popelec umělců, vychází z Kolíbalovy kresby z roku 1973 patřící do cyklu tzv. Bílých kreseb. Autor ji v době normalizační šedi daroval františkánu Bonaventurovi Z. Boušemu, který si ji vybral a až do své smrti uchovával ve svém pokoji jako výraz vlastního osudu a nenaplněnosti v lidském životě. Ztroskotání toho, co má jít a nejde. Socha je autorovou poctou otci Bonaventurovi, vzpomínkou na hluboké přátelství. Zároveň však nastavuje postní zrcadlo i každému z nás.

    Setkání moderuje Norbert Schmidt, vedoucí Centra teologie a umění při KTF UK.

    Stanislav Kolíbal (* 1925) patří již dlouho ke klíčovým osobnostem naší výtvarné kultury a je jedním z mála těch, jejichž tvorba je uznávána i na mezinárodní scéně. Jeho dílo je od počátku tvořeno komplementaritou kresby a sochy, plošného a trojrozměrného vyjadřování. V 90. letech působil také jako profesor na pražské Akademii výtvarných umění. Ačkoli je umělcem zastoupeným ve sbírkách předních českých (Národní galerie Praha, Moravská galerie Brno) i zahraničních galerií (Centre G. Pompidou, Tate Gallery, Albertina), sám se věnuje i knižní grafice, tvorbě instalací a publikování zásadních textů z oblasti moderního umění. Přehled jeho uměleckého díla a bohatého života podrobně zachycuje např. kniha Stanislav Kolíbal, kresby, sochy, komentáře. Arbor Vitae, Praha 2003.

    Aktuality | Martin Stanek | 17.3.2011 12:58
  • 16 3
    Koncert k dvacetiletí salvátorské scholy 10.4.

    U příležitosti dvacátého výročí svého založení pořádá Salvátorská schola 10. 4. 2011 v 17 hodin slavnostní koncert ve studentském kostele Nejsvětějšího Salvátora (Křižovnické nám. 2, Praha 1). Pod vedením dirigenta Jiřího Petrdlíka zazní Oratorium pro sóla, sbor a orchestr Stabat Mater, op. 58 Antonína Dvořáka v provedení Salvátorské scholy a Pražského smíšeného sboru a Jihočeské komorní filharmonie České Budějovice. Jako sólisté vystoupí Eva Müllerová (soprán), Edita Adlerová (alt), Ondřej Socha (tenor) a Lukáš Hynek Krämer (bas). Úvodní slovo pronese Mons. Tomáš Halík.

    Kvalitní obsazení, profesionální nastudování a akusticky pozoruhodný prostor slibují pro předvelikonoční neděli hluboký estetický i duchovní zážitek. Zároveň s dvacetiletím Salvátorské scholy připomene slavnostní provedení oratoria též letošní 170. výročí narození jejího autora.

    Salvátorská schola je studentský pěvecký sbor při Akademické farnosti Praha. Její repertoár tvoří starší i nová duchovní hudba, spirituály a gospely a též autorská tvorba jejích kmenových skladatelů (Tomáš Jajtner, Ondřej Šárek, Zdeněk Tošnar a další). Jejich díla schola vydala na CD Adveniat (Rosa, 2009). Současnými uměleckými vedoucími Salvátorské scholy jsou Michal Reiser a Jan Steyer.

    Pražský smíšený sbor patří od svého vzniku v r. 1945 mezi nejlepší české amatérské sbory. Svoje renomé obhájil pod vedením sbormistra Miroslava Košlera v letech 1951–2010 četnými laureátskými tituly v mezinárodních soutěžích a úspěšnými koncertními zájezdy do evropských zemí, Izraele, USA a Japonska. Sbor uvádí soudobou hudbu a objevuje i u nás méně známá díla. Miroslav Košler obdržel v loňském roce medaili Artis Bohemiae Amicis za umělecké a pedagogické zásluhy a při příležitosti nadcházejících 80. narozenin. V současné době je uměleckým vedoucím Pražského smíšeného sboru Jiří Petrdlík a druhým sbormistrem Jan Steyer.

    Jiří Petrdlík je jednou z předních nadějí nastupující české dirigentské generace. Od roku 2005 je šéfdirigentem Městského divadla v Brně a krátce nato se stal též stálým dirigentem divadla J. K. Tyla v Plzni. Spolupracuje s Národním divadlem v Praze, vystoupil s předními domácími symfonickými tělesy a např. i v Théatre du Capitole Toulouse, Teatro di Messina či Mazovieckem Teatru Muzycnem ve Varšavě.

    Slavnostní koncert se koná za laskavé podpory Akademické farnosti Praha a s přispěním Ministerstva kultury, Magistrátu hl. m. Prahy, Státní opery Praha a nadace Život umělce. Vstupenky pro farníky v omezeném počtu budou k dispozici za 220,- Kč v sakristii vždy po večerní nedělní mši sv. Mimo tato vyhrazená místa je koncert již vyprodán.

    Kontakt: Jan Steyer +420 606 775 168, jan.steyer@email.cz

    Plakát ke stažení zde

    Aktuality | Martin Stanek | 16.3.2011 15:29
  • 15 3
    Dokončení restaurování a svěcení varhan v kostele Nejsvětějšího Salvátora

    Po více než čtyřletém úsilí od zahájení přípravných prací byly završeny práce na záchraně a restaurování varhan v kostele Nejsvětějšího Salvátora.

    Vzhledem k tomu, že vlastník kostela a varhan (Arcibiskupství pražské) ani uživatel (Římskokatolická akademická farnost Praha) nedisponovala prostředky na tak rozsáhlé dílo, bylo rozhodnuto o vypracování grantového projektu do programu Finančních mechanizmů EHP/Norsko. Zpracováním projektu byla pověřena agentura Econet (dnes PNO Consultants), podklady připravovali zástupci arcibiskupství i farnosti. První podání do tzv. druhé výzvy nebylo úspěšné.

    Pro další výzvu byl projekt přepracován, navíc došlo k dohodě o partnerství s norskými odborníky, organologem Stein Johannes Kolnesem a historikem umění Oddbjørnem Sørmoenem, zastupujícím organizaci norské památkové péče - Direktorát pro kulturní dědictví Norska. Tentokrát byl projekt přijat k financování, navíc jako třetí nejkvalitnější z dané výzvy. Podmínkou financování z Finančních mechanizmů byl 15% podíl státní podpory. Tu nakonec přislíbilo Ministerstvo kultury ČR.

    Pro provedení restaurování bylo třeba vybrat firmu, která má zkušenosti s restaurováním nástrojů daného období a provenience. Kritéria byla vzhledem k významu nástroje velmi přísná. Bylo požadováno povolení Ministerstva kultury k restaurování (tzv. licence, u zahraničních firem doložená vzděláním na restaurátorské škole), zkušenost s klínovými měchy jež se měly rekonstruovat, i zkušenost s prvky německého (saského) varhanářství.  Vzhledem ke krátkému termínu dokončení, danému podmínkami Finančních mechanizmů EHP/Norsko, bylo požadováno i prokázání dostatečné kapacity restaurátorské dílny (vyjádřené obratem v mil. Kč za poslední roky).

    Z tohoto výběrového řízení vzešla vítězně firma Hermann Eule Orgelbau , Bautzen. Jako subdodavatele si přizvala k zakázce zkušenou a renomovanou českou varhanářskou firmu Kánský a Brachtl,  pro restaurování skříně ak. mal. Petera Stirbera.  Vzhledem ke zmíněné účasti norských odborníků, kteří se podílejí na konzultacích a kontrolních dnech v důležitých fázích restaurování, stal se tento projekt prvním v historii českého varhanního restaurátorství, kde došlo k mezinárodní spolupráci více firem a odborníků. Vzhledem k objemu proinvestované částky (více než 13 milionů korun) se zároveň jedná o jeden z největších takových projektů.

    Před zahájením prací i v jejich průběhu probíhal důkladný organologický a restaurátorský průzkum, zároveň byly badatelsky prozkoumány dostupné archivy, aby bylo možno co nejpřesněji stanovit způsob a filosofii restaurování. I přesto zůstává historie varhan  obestřena nejasnostmi. Všechny dostupné informace jsou přehledně shrnuty ve Sborníku ke svěcení varhan v článku Roberta Huga a Jiřího Kocourka.

    Varhany ve formě, kterou známe dnes, byly postaveny kolem roku 1780, ale stavitel není znám. Použil množství  materiálu  ze starších varhan ze 17. století. V té době zde stály varhany dvoje, na konci 17. století bylo rozhodnuto o jejich spojení do jednoho nástroje.  Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl do Klementina přesunut Arcibiskupský seminář, což se zdá být impulzem pro postavení současné podoby nástroje. V dalších letech byl nástroj ještě několikrát opravován, jeho podstata byla ale zachována do dnešní doby.

    Restaurování probíhalo pod bedlivým dohledem varhanní komise, ve které byli zastoupeni experti a odpovědní zástupci Arcibiskupství pražského, Akademické farnosti, Národního památkového ústavu i zmínění norští partneři. První fází byla demontáž varhan na podzim 2009,  od ledna 2010 proběhly kontrolní dny v dílnách  restaurátorů v Bautzen i v Krnově. V červenci 2010 se přikročilo k intonačním zkouškám v kostele, při kterých bylo nutno rozhodnout o konečné podobě ladění a tlaku vzduchu. Od října pak byla zahájena opětná montáž a následná intonace varhan, aby se vše dokončilo k termínu 19.2. 2011.

    Práce byly provedeny s mimořádnou důkladností, přinesly několik výjimečných rozhodnutí. Především byl potvrzen návrat k původnímu baroknímu ladění  na 415 Hz (na rozdíl od běžného 440 Hz),  které umožní provozovat hudbu s barokními nástroji, která zde celá léta zněla. Byla provedena rekonstrukce měchové soustavy, navíc doplněná elektronickým systémem, který i při použití ventilátoru řídí funkci měchů tak, aby se přiblížila ručnímu šlapání. Bylo obnoveno několik původních unikátních rejstříků.

    Na varhanní skříni byl po sejmutí novodobého fládrového nátěru obnoven jeden z nejstarších dochovaných fládrů, jehož původ je možná společný se stavbou varhan v roce 1780. Byly obnoveny ozdobné kovové řezby, zaniklé při jedné z oprav ve 20.století.

    Úspěšně dokončené a převzaté práce byly slavnostně završeny svěcením při nedělní mši svaté dne 20. února 2011, které předsedal Mons. Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Slavnosti se účastnil i norský velvyslanec Jens Eikaas, který na závěr přednesl projev. Při svěcení se poprvé v celé kráse rozezvučely obnovené varhany.

    Druhý den se v sakristii kostela konala odborná konference o restaurování varhan se souvisejícími příspěvky o barokní hudbě v Čechách i v Klementinu v 18.století.

    Celé dílo završil slavnostní koncert, při které zazněly skladby starých mistrů 17. a 18. století v podání varhaníka Roberta Huga i dalších jeho kolegů, za účasti souboru barokní hudby Capella Regia, jehož je R. Hugo uměleckým vedoucím.

    Na závěr zbývá vyslovit poděkování všem,  kteří měli jakoukoliv účast se na tomto náročném a komplexním díle, a kteří se zasloužili o jeho zdárné dokončení.  Ať tyto varhany dlouhá léta znějí ke chvále Boží, a krása hudby až zasahuje srdce všech, kdo do kostela Nejsvětějšího Salvátora přicházejí.

    Aktuality | Martin Stanek | 15.3.2011 20:59
  • 15 3
    Debata o křesťanském partnerství 4.4. 2011, 19:00 hod.

    Srdečně zveme na další debatu o křesťanském partnerství, tentokrát zaměřenou na téma komunikace. Setkání je určeno zejména pro mladé lidi, kteří výhledově uvažují o životě v křesťanském manželství. Vedou Adéla a Petra Muchovi. Setkání proběhne v refektáři kláštera augustiniánů na Malé Straně, sraz v 19h před kostelem sv Tomáše (Josefská ulice). Prosíme alespoň o předběžné potvrzení účasti na rekolekce@gmail.com, abychom věděli, kolik míst připravit.

    Aktuality | Martin Stanek | 15.3.2011 10:28
  • 28 2
    Poděkování sponzorům tomboly Salvátorského soirée

    VI. Salvátorské soirée proběhlo v sobotu 26.2. v KC Zahrada a bylo krásné a roztančené. Kapely Atarés a Klec vytvořily skvělou atmosféru, moderátoři Robert Hugo a Paula Jirsová Fassati profesionálně a vtipně provedli celým večerem. Na tomto místě děkujeme všem, kdo přispěli svými dary do tomboly. Byli to:  Hotel Four Seasons, Chefparade,  o.s. Cesta 121, Oldřich Jirsa, Nakladatelství Lidové noviny, Katolický týdeník, Městská knihovna, Divadlo Nablízko, Česká biblická společnost, Čokoláda.cz, Karmelitánské nakladatelství, Knihkupectví u sv.Vojtěcha, Vladimír Brablec.  Zážitkové dárky poskytli:  Jan Regner, Jan Krajč, Pavel Dobrovolný, Tomáš Chudý, Lucie Markézová.

    Děkujeme a těšíme se na příští rok.

    Aktuality | Martin Stanek | 28.2.2011 17:45
  • 28 2
    XVI. Popelec umělců

    Již po šestnácté se na popeleční středu 9. března 2011 uskuteční v  kostele Nejsvětějšího Salvátora tradiční Popelec umělců.

    Program se odehraje ve třech částech a bude zahrnovat poezii, hudbu, liturgii i výtvarné umění.

    V 17.45 se v sakristii kostela, kam bude vstup umožněn pouze zvaným, odehraje literárně hudební pořad s názvem „Kdyby do zahrady naší vešel Pán“.  V podání Lucie Trmíkové zazní verše Bohuslava Reynka,  texty  sv. Jana od Kříže a proroka Izajáše. Doprovázet je bude autorská hudba Martina Dohnala v podání Libora Maška,  Dáši Maškové a Joe Karafiáta . O obrazový a fotografický doprovod se postará Bohdan Holomíček.  Pořad vznikl v režii Jana Nebeského.

    V 18.45 hodin naváže v kostele mše sv. s promluvou Mons. Tomáše Halíka a s udílením popelce.  Hudebně mši sv. doprovodí žalmový sbor kostela Nejsvětějšího Salvátora a členové souboru Capella Regia Praha pod vedením Roberta Huga.

    Ve 20.15 zahájí vernisáž instalaci „postního obrazu“ předního českého výtvarníka Stanislava Kolíbala.  Socha, vycházející z Kolíbalovy kresby z roku 1973, bude instalována v presbytáři kostela.  Kurátorem instalace je Norbert Schmidt z Centra teologie a umění KTF UK v Praze.

    První dvě části večera lze sledovat v přímém přenosu České televize.

    „Popelec umělců" - setkání, které se poprvé uskutečnilo v r. 1996 ve studentském kostele Nejsvětějšího Salvátora a v divadle Na zábradlí, navazuje na západoevropskou tradici vzniklou před devadesáti lety v Paříži při bohoslužbách za umělce padlé během 1. světové války. Také u nás je Popelec umělců příležitostí k setkání umělců různých oborů, směrů a generací, k meditativnímu zastavení a k dialogu mezi světem umění a světem víry. Setkání se koná na Popeleční středu, kterou začíná postní doba.

    Aktuality | Martin Stanek | 28.2.2011 16:56