Po více než čtyřletém úsilí od zahájení přípravných prací byly završeny práce na záchraně a restaurování varhan v kostele Nejsvětějšího Salvátora.

Vzhledem k tomu, že vlastník kostela a varhan (Arcibiskupství pražské) ani uživatel (Římskokatolická akademická farnost Praha) nedisponovala prostředky na tak rozsáhlé dílo, bylo rozhodnuto o vypracování grantového projektu do programu Finančních mechanizmů EHP/Norsko. Zpracováním projektu byla pověřena agentura Econet (dnes PNO Consultants), podklady připravovali zástupci arcibiskupství i farnosti. První podání do tzv. druhé výzvy nebylo úspěšné.

Pro další výzvu byl projekt přepracován, navíc došlo k dohodě o partnerství s norskými odborníky, organologem Stein Johannes Kolnesem a historikem umění Oddbjørnem Sørmoenem, zastupujícím organizaci norské památkové péče - Direktorát pro kulturní dědictví Norska. Tentokrát byl projekt přijat k financování, navíc jako třetí nejkvalitnější z dané výzvy. Podmínkou financování z Finančních mechanizmů byl 15% podíl státní podpory. Tu nakonec přislíbilo Ministerstvo kultury ČR.

Pro provedení restaurování bylo třeba vybrat firmu, která má zkušenosti s restaurováním nástrojů daného období a provenience. Kritéria byla vzhledem k významu nástroje velmi přísná. Bylo požadováno povolení Ministerstva kultury k restaurování (tzv. licence, u zahraničních firem doložená vzděláním na restaurátorské škole), zkušenost s klínovými měchy jež se měly rekonstruovat, i zkušenost s prvky německého (saského) varhanářství.  Vzhledem ke krátkému termínu dokončení, danému podmínkami Finančních mechanizmů EHP/Norsko, bylo požadováno i prokázání dostatečné kapacity restaurátorské dílny (vyjádřené obratem v mil. Kč za poslední roky).

Z tohoto výběrového řízení vzešla vítězně firma Hermann Eule Orgelbau , Bautzen. Jako subdodavatele si přizvala k zakázce zkušenou a renomovanou českou varhanářskou firmu Kánský a Brachtl,  pro restaurování skříně ak. mal. Petera Stirbera.  Vzhledem ke zmíněné účasti norských odborníků, kteří se podílejí na konzultacích a kontrolních dnech v důležitých fázích restaurování, stal se tento projekt prvním v historii českého varhanního restaurátorství, kde došlo k mezinárodní spolupráci více firem a odborníků. Vzhledem k objemu proinvestované částky (více než 13 milionů korun) se zároveň jedná o jeden z největších takových projektů.

Před zahájením prací i v jejich průběhu probíhal důkladný organologický a restaurátorský průzkum, zároveň byly badatelsky prozkoumány dostupné archivy, aby bylo možno co nejpřesněji stanovit způsob a filosofii restaurování. I přesto zůstává historie varhan  obestřena nejasnostmi. Všechny dostupné informace jsou přehledně shrnuty ve Sborníku ke svěcení varhan v článku Roberta Huga a Jiřího Kocourka.

Varhany ve formě, kterou známe dnes, byly postaveny kolem roku 1780, ale stavitel není znám. Použil množství  materiálu  ze starších varhan ze 17. století. V té době zde stály varhany dvoje, na konci 17. století bylo rozhodnuto o jejich spojení do jednoho nástroje.  Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl do Klementina přesunut Arcibiskupský seminář, což se zdá být impulzem pro postavení současné podoby nástroje. V dalších letech byl nástroj ještě několikrát opravován, jeho podstata byla ale zachována do dnešní doby.

Restaurování probíhalo pod bedlivým dohledem varhanní komise, ve které byli zastoupeni experti a odpovědní zástupci Arcibiskupství pražského, Akademické farnosti, Národního památkového ústavu i zmínění norští partneři. První fází byla demontáž varhan na podzim 2009,  od ledna 2010 proběhly kontrolní dny v dílnách  restaurátorů v Bautzen i v Krnově. V červenci 2010 se přikročilo k intonačním zkouškám v kostele, při kterých bylo nutno rozhodnout o konečné podobě ladění a tlaku vzduchu. Od října pak byla zahájena opětná montáž a následná intonace varhan, aby se vše dokončilo k termínu 19.2. 2011.

Práce byly provedeny s mimořádnou důkladností, přinesly několik výjimečných rozhodnutí. Především byl potvrzen návrat k původnímu baroknímu ladění  na 415 Hz (na rozdíl od běžného 440 Hz),  které umožní provozovat hudbu s barokními nástroji, která zde celá léta zněla. Byla provedena rekonstrukce měchové soustavy, navíc doplněná elektronickým systémem, který i při použití ventilátoru řídí funkci měchů tak, aby se přiblížila ručnímu šlapání. Bylo obnoveno několik původních unikátních rejstříků.

Na varhanní skříni byl po sejmutí novodobého fládrového nátěru obnoven jeden z nejstarších dochovaných fládrů, jehož původ je možná společný se stavbou varhan v roce 1780. Byly obnoveny ozdobné kovové řezby, zaniklé při jedné z oprav ve 20.století.

Úspěšně dokončené a převzaté práce byly slavnostně završeny svěcením při nedělní mši svaté dne 20. února 2011, které předsedal Mons. Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Slavnosti se účastnil i norský velvyslanec Jens Eikaas, který na závěr přednesl projev. Při svěcení se poprvé v celé kráse rozezvučely obnovené varhany.

Druhý den se v sakristii kostela konala odborná konference o restaurování varhan se souvisejícími příspěvky o barokní hudbě v Čechách i v Klementinu v 18.století.

Celé dílo završil slavnostní koncert, při které zazněly skladby starých mistrů 17. a 18. století v podání varhaníka Roberta Huga i dalších jeho kolegů, za účasti souboru barokní hudby Capella Regia, jehož je R. Hugo uměleckým vedoucím.

Na závěr zbývá vyslovit poděkování všem,  kteří měli jakoukoliv účast se na tomto náročném a komplexním díle, a kteří se zasloužili o jeho zdárné dokončení.  Ať tyto varhany dlouhá léta znějí ke chvále Boží, a krása hudby až zasahuje srdce všech, kdo do kostela Nejsvětějšího Salvátora přicházejí.

Srdečně zveme na další debatu o křesťanském partnerství, tentokrát zaměřenou na téma komunikace. Setkání je určeno zejména pro mladé lidi, kteří výhledově uvažují o životě v křesťanském manželství. Vedou Adéla a Petra Muchovi. Setkání proběhne v refektáři kláštera augustiniánů na Malé Straně, sraz v 19h před kostelem sv Tomáše (Josefská ulice). Prosíme alespoň o předběžné potvrzení účasti na rekolekce@gmail.com, abychom věděli, kolik míst připravit.

x

VI. Salvátorské soirée proběhlo v sobotu 26.2. v KC Zahrada a bylo krásné a roztančené. Kapely Atarés a Klec vytvořily skvělou atmosféru, moderátoři Robert Hugo a Paula Jirsová Fassati profesionálně a vtipně provedli celým večerem. Na tomto místě děkujeme všem, kdo přispěli svými dary do tomboly. Byli to:  Hotel Four Seasons, Chefparade,  o.s. Cesta 121, Oldřich Jirsa, Nakladatelství Lidové noviny, Katolický týdeník, Městská knihovna, Divadlo Nablízko, Česká biblická společnost, Čokoláda.cz, Karmelitánské nakladatelství, Knihkupectví u sv.Vojtěcha, Vladimír Brablec.  Zážitkové dárky poskytli:  Jan Regner, Jan Krajč, Pavel Dobrovolný, Tomáš Chudý, Lucie Markézová.

Děkujeme a těšíme se na příští rok.

Již po šestnácté se na popeleční středu 9. března 2011 uskuteční v  kostele Nejsvětějšího Salvátora tradiční Popelec umělců.

Program se odehraje ve třech částech a bude zahrnovat poezii, hudbu, liturgii i výtvarné umění.

V 17.45 se v sakristii kostela, kam bude vstup umožněn pouze zvaným, odehraje literárně hudební pořad s názvem „Kdyby do zahrady naší vešel Pán“.  V podání Lucie Trmíkové zazní verše Bohuslava Reynka,  texty  sv. Jana od Kříže a proroka Izajáše. Doprovázet je bude autorská hudba Martina Dohnala v podání Libora Maška,  Dáši Maškové a Joe Karafiáta . O obrazový a fotografický doprovod se postará Bohdan Holomíček.  Pořad vznikl v režii Jana Nebeského.

V 18.45 hodin naváže v kostele mše sv. s promluvou Mons. Tomáše Halíka a s udílením popelce.  Hudebně mši sv. doprovodí žalmový sbor kostela Nejsvětějšího Salvátora a členové souboru Capella Regia Praha pod vedením Roberta Huga.

Ve 20.15 zahájí vernisáž instalaci „postního obrazu“ předního českého výtvarníka Stanislava Kolíbala.  Socha, vycházející z Kolíbalovy kresby z roku 1973, bude instalována v presbytáři kostela.  Kurátorem instalace je Norbert Schmidt z Centra teologie a umění KTF UK v Praze.

První dvě části večera lze sledovat v přímém přenosu České televize.

„Popelec umělců" - setkání, které se poprvé uskutečnilo v r. 1996 ve studentském kostele Nejsvětějšího Salvátora a v divadle Na zábradlí, navazuje na západoevropskou tradici vzniklou před devadesáti lety v Paříži při bohoslužbách za umělce padlé během 1. světové války. Také u nás je Popelec umělců příležitostí k setkání umělců různých oborů, směrů a generací, k meditativnímu zastavení a k dialogu mezi světem umění a světem víry. Setkání se koná na Popeleční středu, kterou začíná postní doba.

20.2. - 28.5. 2011