3. neděle velikonoční - domácí bohoslužba

3. neděle velikonoční

Setkání se vzkříšeným Kristem pokaždé naplňuje učedníky střídavě úžasem, strachem i radostí. "On sám stane uprostřed nich",  tedy přichází zavřenými dveřmi, přes všechny hranice. Zvláště dnes, kdy Krista nenavštěvujeme pouze ve svatostánku (jak by nás nabádaly postarší katechismy), ale naopak jej zveme domů, k našemu stolu, jsou tato slova aktuální. Kristus netrpí osamělostí ve svatostánku, zůstává mezi námi, a my jej poznáváme jako překvapení učedníci emauzští u společného jídla. Klepe na dveře svatostánku (církve) zevnitř a chce ven. V době pandemie a ztížené možnosti přijímat eucharistii máme nenahraditelnou příležitost, jakou mají například křesťanské komunity v odlehlých oblastech světa, pozvat Krista přes práh domu. Přestat na chvíli delegovat svoji víru na církev, na pana faráře, který to tam za nás "odslouží", a podívat se zblízka na svoji osobní víru, a na to, jak se vtěluje v domácí liturgii. Tedy pokud nám něco takového vůbec chybí, pochopitelně. A i když možnost slavit mši sv. včetně eucharistie nově již máme, zkusme i nadále proměňovat naše rodinné stoly ve stoly Božího slova a modlitby. A možná nám tak bude "otevřena mysl, abychom lépe rozuměli Písmu".

Bohoslužby nedělí velikonočních se svojí strukturou příliš neliší od bohoslužeb ostatních nedělí v roce. Vévodí jim však radostné Aleluja, někde se častěji přijímá podobojí způsobou, biblické texty zprostředkovávají události mezi zmrtvýchvstáním a sesláním Ducha svatého, z počátků rodící se církve, taktéž Ježíšova slova na rozloučenou z Janova evangelia.

Domácí nebo komunitní bohoslužba bude stavět na bohoslužbě slova a jako vždy může být spojena i s následným agapé, tedy buď pohoštěním pro přátele, nebo rodinným obědem. Tam, kde je hudební nadání, může se samozřejmě muzicírovat, zpívat. Kdo se rád inspiruje lirutgickými barvami, nechť por dobu velikonoční použije barvu bílou.  Na stole může být rozsvícená svíce jako symbol zmrtvýchvstalého Krista - světla.

Zdroje a inspirace:

Zpěvy z Taizé    Mešní zpěvy    Kancionál     Hosana 

Mešní liturgie 3. neděle velikonoční

Domácí /rodinná, komunitní/ liturgie

Úvodní modlitba

Bože, tys obnovil svůj lid,
abychom se mohli znovu radovat,
že jsme tvými syny;
dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá,
abychom s pevnou nadějí očekávali slávu vzkříšení.
Amen. Aleluja.

Úkon kajícnosti

Při tiché nebo soukromé bohoslužbě se lze na tomto místě stejně jako ve mši sv. krátce zastavit a zpytovat svědomí.
Případně lze vyslovit prosbu o odpuštění hříchů, a na konci zvolat: Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane smiluj se 

Gloria

Je také možné recitovat nebo zpívat chvalozpěv Gloria (Sláva na výsostech Bohu)  

BOHOSLUŽBA SLOVA

1. čtení – Sk 3,13-15.17-19

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr promluvil k lidu: „Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův, Bůh našich praotců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého jste vy sice vydali a kterého jste se zřekli před Pilátem, ačkoliv on rohodl, že ho propustí. Vy jste se zřekli Svatého a Spravedlivého, a vyprosili jste si milost pro vraha. Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých, a my jsme toho svědky. Já ovšem vím, bratři, že jste to udělali z nevědomosti, a stejně tak i vaši přední muži. Bůh (to však dopustil), aby se tak splnilo, co předem oznámil ústy všech proroků, že jeho Pomazaný musí trpět. Obraťte se tedy a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny.

Mezizpěv – Žalm 4

Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář!

Nebo: Aleluja.

Bože, zastánce mého práva, vyslechni mě, když volám,
tys mě v soužení vysvobodil,
smiluj se nade mnou a slyš mou prosbu!

Pamatujte: Hospodin vyznamenává svého svatého;
Hospodin vyslyší, když k němu zavolám.

Mnoho lidí říká: „Kdo nám ukáže dobro?“
Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář!

Usínám klidně, sotva si lehnu,
vždyť ty sám, Hospodine, dáváš mi přebývat v bezpečí!

2. čtení – 1 Jan 2,1-5a

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za (hříchy) celého světa. Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti.

Evangelium – Lk 24,35-48

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a (jen) se divili. Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl. Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“

Po přečtení (slyšení Božího slova) je možné vyslechnout promluvu Mons.Tomáše Halíka, případně setrvat v tiché meditaci nebo podle situace a složení účastníků domácí liturgie reagovat na texty.

Související články

Martin Staněk

• Další články autora