Články
Popelec umělců 2025
Kostel Nejsvětějšího Salvátora
Popeleční středa 5. března 2025
Popelec umělců – setkání, které se poprvé uskutečnilo v našem kostele v roce 1996, navazuje na tradici, jež vznikla před více než sto lety v Paříži při bohoslužbách za umělce padlé během první světové války. V Akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora je Popelec umělců příležitostí k setkání a dialogu mezi světem současného i starého umění a světem víry. Setkání se koná na Popeleční středu, kterou začíná postní doba.
19.00 hodin – Mše sv. s udílením popelce
Celebruje Mons. Tomáš Halík
Koncept hudebního doprovodu: Michal Rataj
Účinkují: Michal Rataj, Melusine de Pas, Slavomír Hořínka, Jiří Hodina, Anežka Ratajová a Pavel Černý.
20.00 hodin – Uvedení postní intervence Noční práce od Ivana Pinkavy
V sakristii promluví Ivan Pinkava a kurátor Norbert Schmidt.
Pořádá Akademická farnost Praha společně s Centrem teologie a umění při KTF UK. Koordinuje Martin Staněk.
Hudební koncept popeleční mše sv.
Liturgický hudební doprovod Popelce umělců v letošním roce připravil skladatel Michal Rataj. Širšímu publiku je známý jako autor filmové hudby a rozhlasových hudebních pořadů, jako skladatel se však dlouhodobě věnuje "hledání nestabilních zvukových situací", hudby rezonující mimo zaběhnuté kategorie žánrů, hudby komunikující napříč hranicemi dobře známých teritorií.
V salvátorské farnosti uvedl v roce 2013 (a pak opakovaně v dalších dvou letech) koncept Ars Acustica Palmarum, hudební doprovod liturgie Květné neděle, spojující dědictví gregoriánského chorálu a současné elektronické hudby. V podobném duchu se nesly Ratajovy hudební koncepty několika Nocí kostelů.
Letošní Popelec umělců na tuto linii naváže v komorní sestavě zpěváků a instrumentalistů. Na gambu bude hrát Melusine de Pas, na housle Slavomír Hořínka a o živou elektroniku a hru na transformované bicí nástroje se postará Michal Rataj. Spolu se zpěváky Jiřím Hodinou a Anežkou Ratajovou rozehrají napětí mezi gregoriánským chorálem a fascinujícím žalmovým dědictvím na straně jedné a v současném hudebním myšlení zakotvenou zvukovou performance na straně druhé. Ordinarium Josefa Olejníka a varhanní improvizaci v závěru liturgie přednese Pavel Černý.
Michal Rataj (* 1975)
vystudoval hudební vědu na FF UK a skladbu na hudební fakultě AMU v Praze u Ivana Kurze a Milana Slavického. V roce 2006 obhájil doktorskou práci zaměřenou na elektroakustickou hudbu a současné koncepty radioartu. V letech 2000 – 2013 pracoval jako hudební režisér a producent Českého rozhlasu. Je autorem převážně elektroakustické a instrumentální hudby a od roku 2008 vystupuje sólově v autorských zvukových performance v Evropě i v USA. V poslední době jsou jeho koncerty zpravidla realizovány v různých podobách prostorového zvuku. V současnosti vyučuje skladbu a elektroakustickou hudbu na Katedře skladby HAMU. Jako skladatel je aktivní také v oblasti filmové a televizní produkce.
Ivan Pinkava (* 1961) studoval v letech 1977–1981 Střední průmyslovou školu grafickou v Praze a následně Uměleckou fotografii na FAMU. V roce 1989 spolu s dalšími fotografy spoluzaložil Pražský dům fotografie (PHP), v letech 2005–2007 působil jako vedoucí ateliéru Fotografie na pražské UMPRUM. Jeho díla jsou mimo české instituce zastoupena ve sbírkách Bibliothèque nationale de France v Paříži, Gernsheim Collection v Texasu, Victoria and Albert Museum v Londýně, Kinsey Institute Art Collection v Bloomingtonu, The Dali Photo Museum v Číně, Museum of Photographic Arts v San Diegu a v mnohých dalších.
Postní doba
Je dobou přípravy na největší křesťanské svátky, na Velikonoce. Charakterizuje ji kající duch a půst (též modlitba a almužna), to znamená zvýšená snaha o vlastní kultivaci pomocí odříkání, anebo naopak - pomocí zvýšené aktivity v oblastech, které člověk notoricky během roku zanedbává. Toto liturgické období začíná Popeleční středou a trvá 40 dní (vyjma neděl, které se do postu nezapočítávají) až do Bílé soboty. Liturgická barva je fialová.
Je též obdobím bližší přípravy katechumenů na křest, proto je v tento čas provázejí speciální liturgické obřady. Speciální nedělí je 4. neděle postní, zvaná Laetare, při které se používá jako liturgická barva růžová - symbolizující červánky blížících se Velikonoc - a 6. neděle postní, známa jako Květná neděle, při které se připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Doba postní vrcholí Svatým týdnem (od Květné neděle do neděle Vzkříšení), v němž nejvýznamnější místo zaujímají Zelený čtvrtek (připomínka poslední večeře Páně), Velký pátek (den ukřižování Ježíše Krista) a neděle Vzkříšení (den Zmrtvýchvstání).
Znamení popelce na čelo
Popel ze spálených ratolestí loňské Květné neděle, který se žehná na Popeleční středu po Evangeliu, je znamením pokání, obrácení, metanoia - "Obraťte se a věřte evangeliu". Je znamením pomíjivosti - "Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš". Je znamením našeho spojení se Zemí, se stvořením z prachu země. A koneckonců jako lidový čistící prostředek i jako znamení vnitřní očisty pro dobu postní. Znamení popele na čelo mohou přijmout všichni, nejen pokřtění.
- Popelec umělců 2008 (ČT) - Popelec umělců 2009 (ČT) - Popelec umělců 2010 (foto)
- Popelec umělců 2011 (ČT) - Popelec umělců 2012 (ČT) - Popelec umělců 2013 (foto)
- Popelec umělců 2014 (foto) - Popelec umělců 2015 (foto) - Popelec umělců 2016 (foto)
- Popelec umělců 2017 (foto) - Popelec umělců 2018 (foto) - Popelec umělců 2019 (foto)
- Popelec umělců 2020 (foto) - Popelec umělců 2023 (foto) - Popelec umělců 2024 (foto)
VIDEO Popelec umělců 2020 VIDEO Popelec umělců 2019 VIDEO Popelec umělců 2018
VIDEO Popelec umělců 2017 VIDEO Popelec umělců 2016 VIDEO Popelec umělců 2015