Vážený pane profesore,
blahopřeji k udělení čestného titulu na jedné z historicky nejvýznačnějších univerzit v Evropě. Oxfordská univerzita spolu s ostatními evropskými univerzitami byla mimo jiné vždy strážkyní zásady, která říká, že si máme vážit svých oponentů, i když s nimi leckdy nesouhlasíme.
Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský
---------------------
Vaše Eminence, nejdůstojnější otče kardinále,
milý Dominiku,
děkuji Ti za upřímné a laskavé blahopřání k oxfordskému doktorátu. Reprezentoval jsem tam i naši církev.
Oxford je město mučedníků reformace i protireformace, kteří u vědomí, že Boha a svědomí je třeba poslouchat víc než lidi, obětovali životy v zápasu proti aroganci moci. V kapli sv. Edmunda Kampiána SJ, vysvěceného v pražském Salvátoru, jsem se modlil za nás oba i všechny pastýře církve, abychom zejména v této složité době dostali dary moudrosti a statečnosti, rozlišování znamení doby a ochotu naslouchat Bohu i druhým. Ano, na některé otázky veřejného života máme jiný názor. Naštěstí nejde o věci víry, nýbrž o takové, v nichž je pluralita názorů v rámci církve nejen legitimní, ale snad i žádoucí.
Předpokládám, že oba část léta po hektickém roce budeme věnovat kontemplaci a sebereflexi svých činů, slov a postojů před Boží tváří a že i to umožní, že se někdy na podzim „po přejití vichřic všech“ sejdeme k vyjasňujícímu bratrskému rozhovoru jako tolikrát v uplynulých desetiletích v dobách dobrých i zlých. Potěšíme tím jistě dobré anděly a zklameme sluhy toho, který je lhář a rozdělovač od počátku.
Přeji plnost Božího světla a vedení Duchem Tobě, naší církvi i naší vlasti, tolik postrádající věrohodné mravní autority, a také zraňované Evropě a našemu vratkému světu.
Bratrsky Tvůj
Tomáš Halík