Články

Tomáš Halík přednášel kruhu žáků Benedikta XVI. - nové fotografie

Aktuality | Martin Staněk | 1.9.2015 00:00

Mons. Tomáš Halík ve dnech 28. a 29. srpna přednášel v letním papežské sídle v Castel Gandolfo emeritnímu papeži Benediktu XVI. a kruhu jeho žáků. V neděli s ním koncelebroval mši sv. a 31.srpna se s ním setkal při soukromé večeři a následném osobním rozhovoru.

Setkání kruhu žáků Josepha Ratzingera

Papež Benedikt koná od počátku svého pontifikátu (a pokračuje i po něm) každoroční třídenní  teologický seminář se svými bývalými žáky (tzv. Schülerkreis), kam patří např. kardinálové Schönborn a Koch a řada biskupů a profesorů katolických univerzit.

Navázal tak na tradici Jana Pavla II., který rovněž v  papežském letním sídle Castel Gandolfo pořádal diskuse s významnými světovými mysliteli (účastnili se např. filozofové Paul Ricoeur a Charles Taylor, nositel Templetonovy ceny).

Na konci každého setkání účastníci předloží papeži Benediktovi 3 témata pro příští rok a papež z nich vybere jedno. Také si vyhradil právo zvolit pro každý rok jednoho přednášejícího, který pronese k tématu dvě zásadní přednášky a po zbytek času s ním účastníci diskutují. Pro letošní setkání Benedikt XVI. zvolil téma "Jak dnes mluvit o Bohu" a jako přednášejícího vybral českého teologa a filozofa Tomáše Halíka.


Benedikt XVI. četl Halíkovu knihu

Před několika lety členové "kruhu žáků" předali a doporučili papeži Benediktovi knihu Tomáš Halíka Vzdáleným nablízku, která v tom roce získala Cenu za nejlepší teologickou knihu Evropy. Papež Benedikt zřejmě vybral Tomáš Halíka pod dojmem četby této knihy a svou roli sehrálo i to, že Tomáš Halík získal v roce 2014 prestižní Templetonovu cenu.

Na závěr semináře koncelebrují účastníci s emeritním papežem mši ve Vatikáně a Benedikt XVI. s každým jednotlivě hovoří.  Letos pozval Tomáše Halíka na večeři a osobní rozhovor ještě následující den.


O čem Tomáš Halík přednášel

Halík nazval první přednášku "Jak dnes mluvit a jak mlčet o Bohu" a druhou "Láska - oltář neznámého Boha". V obou přednáškách navázal zejména na myšlenky své knihy "Chci abys byl".

Nejdříve se věnoval tomu, co znamená ono "dnes" - v jakém bodě svých dějin se křesťanství nachází a s jakými kulturními a duchovními charakteristikami času se musí vyrovnávat. Kladl si otázku, do jaké míry ona krize tradičního křesťanství a náboženské řeči může být výzvou a šancí pro obnovu a prohloubení víry. Zdůraznil úkol církve doprovázet duchovně hledající, jejichž počet v západním svět roste, zatímco počet tradičně církevně orientovaných křesťanů i počet rozhodných ateistů klesá. Ukázal, že toto doprovázení je něco jiného, než tradiční misie - nejde o to hledající vtlačit do stávajících struktur křesťanství, nýbrž spíše obohatit chápání víry v čestném dialogu s nimi  i o jejich duchovní zkušenosti.

V tom se Halík blíží z jiného úhlu pohledu k myšlence Benedikta XVI., že církev musí mít otevřený prostor pro hledající (jako bylo "nádvoří národů" v jeruzalémském chrámě), nesmí se stát do sebe uzavřenou sektou.

Tento model dále rozvíjí a radikálně uskutečňuje papež František. Víra  bez rozumu je nebezpečná, tvrdil Benedikt XVI.; víra bez lásky je ještě nebezpečnější, dodává Halík. Jen z hloubky zkušenosti sebepřekročení v lásce můžeme pochopit, co je míněno slovem "Bůh". 

Článek převzat z magazínu Christnet

 

Foto archiv Tomáše Halíka

 

Související články

Komentáře