Články

Rekonstrukce chrámových varhan

Aktuality | Martin Stanek | 19.3.2011 16:55

Zpráva o zakončení prací na restaurování varhan Po více než čtyřletém úsilí od zahájení přípravných prací byly završeny práce na záchraně a restaurování varhan v kostele Nejsvětějšího Salvátora. Vzhledem k tomu, že vlastník kostela a varhan (Arcibiskupství pražské) ani uživatel (Římskokatolická akademická farnost Praha) nedisponovala prostředky na tak rozsáhlé dílo, bylo rozhodnuto o vypracování grantového projektu do programu Finančních mechanizmů EHP/Norsko. Zpracováním projektu byla pověřena agentura Econet (dnes PNO Consultants), podklady připravovali zástupci arcibiskupství i farnosti. První podání do tzv. druhé výzvy nebylo úspěšné.

Pro další výzvu byl projekt přepracován, navíc došlo k dohodě o partnerství s norskými odborníky, organologem Stein Johannes Kolnesem a historikem umění Oddbjørnem Sørmoenem, zastupujícím organizaci norské památkové péče - Direktorát pro kulturní dědictví Norska. Tentokrát byl projekt přijat k financování, navíc jako třetí nejkvalitnější z dané výzvy. Podmínkou financování z Finančních mechanizmů byl 15% podíl státní podpory. Tu nakonec přislíbilo Ministerstvo kultury ČR. Pro provedení restaurování bylo třeba vybrat firmu, která má zkušenosti s restaurováním nástrojů daného období a provenience. Kritéria byla vzhledem k významu nástroje velmi přísná. Bylo požadováno povolení Ministerstva kultury k restaurování (tzv. licence, u zahraničních firem doložená vzděláním na restaurátorské škole), zkušenost s klínovými měchy jež se měly rekonstruovat, i zkušenost s prvky německého (saského) varhanářství.  Vzhledem ke krátkému termínu dokončení, danému podmínkami Finančních mechanizmů EHP/Norsko, bylo požadováno i prokázání dostatečné kapacity restaurátorské dílny (vyjádřené obratem v mil. Kč za poslední roky). Z tohoto výběrového řízení vzešla vítězně firma Hermann Eule Orgelbau , Bautzen. Jako subdodavatele si přizvala k zakázce zkušenou a renomovanou českou varhanářskou firmu Kánský a Brachtl,  pro restaurování skříně ak. mal. Petera Stirbera.  Vzhledem ke zmíněné účasti norských odborníků, kteří se podílejí na konzultacích a kontrolních dnech v důležitých fázích restaurování, stal se tento projekt prvním v historii českého varhanního restaurátorství, kde došlo k mezinárodní spolupráci více firem a odborníků. Vzhledem k objemu proinvestované částky (více než 13 milionů korun) se zároveň jedná o jeden z největších takových projektů. Před zahájením prací i v jejich průběhu probíhal důkladný organologický a restaurátorský průzkum, zároveň byly badatelsky prozkoumány dostupné archivy, aby bylo možno co nejpřesněji stanovit způsob a filosofii restaurování. I přesto zůstává historie varhan  obestřena nejasnostmi. Všechny dostupné informace jsou přehledně shrnuty ve Sborníku ke svěcení varhan v článku Roberta Huga a Jiřího Kocourka. Varhany ve formě, kterou známe dnes, byly postaveny kolem roku 1780, ale stavitel není znám. Použil množství  materiálu  ze starších varhan ze 17. století. V té době zde stály varhany dvoje, na konci 17. století bylo rozhodnuto o jejich spojení do jednoho nástroje.  Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl do Klementina přesunut Arcibiskupský seminář, což se zdá být impulzem pro postavení současné podoby nástroje. V dalších letech byl nástroj ještě několikrát opravován, jeho podstata byla ale zachována do dnešní doby. Restaurování probíhalo pod bedlivým dohledem varhanní komise, ve které byli zastoupeni experti a odpovědní zástupci Arcibiskupství pražského, Akademické farnosti, Národního památkového ústavu i zmínění norští partneři. První fází byla demontáž varhan na podzim 2009,  od ledna 2010 proběhly kontrolní dny v dílnách  restaurátorů v Bautzen i v Krnově. V červenci 2010 se přikročilo k intonačním zkouškám v kostele, při kterých bylo nutno rozhodnout o konečné podobě ladění a tlaku vzduchu. Od října pak byla zahájena opětná montáž a následná intonace varhan, aby se vše dokončilo k termínu 19.2. 2011. Práce byly provedeny s mimořádnou důkladností, přinesly několik výjimečných rozhodnutí. Především byl potvrzen návrat k původnímu baroknímu ladění  na 415 Hz (na rozdíl od běžného 440 Hz),  které umožní provozovat hudbu s barokními nástroji, která zde celá léta zněla. Byla provedena rekonstrukce měchové soustavy, navíc doplněná elektronickým systémem, který i při použití ventilátoru řídí funkci měchů tak, aby se přiblížila ručnímu šlapání. Bylo obnoveno několik původních unikátních rejstříků. Na varhanní skříni byl po sejmutí novodobého fládrového nátěru obnoven jeden z nejstarších dochovaných fládrů, jehož původ je možná společný se stavbou varhan v roce 1780. Byly obnoveny ozdobné kovové řezby, zaniklé při jedné z oprav ve 20.století. Úspěšně dokončené a převzaté práce byly slavnostně završeny svěcením při nedělní mši svaté dne 20. února 2011, které předsedal Mons. Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Slavnosti se účastnil i norský velvyslanec Jens Eikaas, který na závěr přednesl projev. Při svěcení se poprvé v celé kráse rozezvučely obnovené varhany. Druhý den se v sakristii kostela konala odborná konference o restaurování varhan se souvisejícími příspěvky o barokní hudbě v Čechách i v Klementinu v 18.století. Celé dílo završil slavnostní koncert, při které zazněly skladby starých mistrů 17. a 18. století v podání varhaníka Roberta Huga i dalších jeho kolegů, za účasti souboru barokní hudby Capella Regia, jehož je R. Hugo uměleckým vedoucím. Na závěr zbývá vyslovit poděkování všem,  kteří měli jakoukoliv účast se na tomto náročném a komplexním díle, a kteří se zasloužili o jeho zdárné dokončení.  Ať tyto varhany dlouhá léta znějí ke chvále Boží, a krása hudby až zasahuje srdce všech, kdo do kostela Nejsvětějšího Salvátora přicházejí. ******************************* Na ochozech kostela je možnost až do Velikonoc shlédnout výstavu fotografií Martina Staňka, které dokumentují průběh rekonstrukce.

******************************

starší zprávy z kůru:

V pondělí 22.11. se uskutečnil velký kontrolní den za účasti našich norských partnerů - organologa Steina Kolnese, historika umění pana Oddbjørna Sørmoena a zástupce norského Direktorátu pro kulturní dědictví pana Ulfa Holmene. Všichni zúčastnění vyjádřili velikou spokojenost s profesionálním průběhem restaurování.

Čeští partneři jim i na další dva dny připravili zajímavý a bohatý program. V tuto chvíli je z velké části rekonstruována původní barevnost varhanních skříní a hracího stolu, byly instalovány tři nové měchy (namísto stávajícího jednoho), osazen je již i nový motor, hrací stůl je již osazen na své místo. Osazují se opravené vzdušnice, táhla… zkrátka vše spěje k vrcholu, kterým bude návrat opravených píšťal (v počtu 1226 ks) na svá místa.  V neděli 19.prosince při mši sv.  již dokonce zazněly tóny z rekonstruovaného pozitivu.

Restaurování a celková oprava bude stát víc než 13 milionů korun, 85% základních nákladů kryje Finanční mechanizmus EHP/Norsko, 15 %Ministerstvo kultury České republiky. Vlastníkem kostela je Arcibiskupství pražské, které svěřilo do užívání kostel Římskokatolické akademické farnosti Praha. Ta zajišťuje veškeré nákladynad rámec grantu,přesahující částku 1,5 mil. Kč.

nejnovější fotografie z ledna 2011 fotografie z kontrolního dne s norskými partnery další fotografie z rekonstrukce varhan fotografie z demontáže varhan zde

Práce na rekonstrukci varhan s 24 rejstříky začaly v březnu roku 2009. Ve 20. století prošly varhany opravami, z nichž některé jim rozhodně neprospěly. Překližkové řezby místo původních kovových, nahrazení některých píšťal píšťalami z různých jiných sešrotovaných varhan, „leštění“ drátěným kartáčem nebo „šmirglpapírem“ a především špatný technický stav byly hlavní příčinou neutěšeného zvuku a důvodem k rekonstrukci. V současné době byly zahájeny intonační zkoušky, které slouží ke stanovení konečného ladění varhan. To bude probíhat v samotném závěru restaurování. Rekonstrukce bude stát více než 14 milionů korun a je financována z Norských fondů a z rozpočtu Ministerstva kultury České republiky. Vlastníkem varhan je Arcibiskupství pražské, které je svěřilo do užívání naší Akademické farnosti. Ta se bude na celkových nákladech podílet předpokládanou částkou 1,5 - 2 mil. Kč. Historie varhan je obestřena nejasnostmi. Varhany byly postaveny kolem roku 1780, ale stavitel není znám. Použil množství staršího materiálu i ze 17. stol. Vše působí dojmem, že na mnoha místech byly práce ukončeny jen provizorně. O důvodech můžeme jen spekulovat. Možná chyběly peníze nebo zemřel stavitel. Lze uvažovat také o souvislosti s rozpuštěním jezuitského rádu roku 1773. Právě jezuité spravovali kostel, když papež Klement XVI. na nátlak evropských panovníků řád zrušil. Varhany u Nejsvětějšího Salvátora patří k největším barokním varhanám u nás. http://www.kansky-brachtl.cz/www/restaurovani/dispozice/salvator Generální informace o projektu: Projekt je financován ze zdrojů Finančních mechanismů EHP/Norsko a Ministerstva kultury České republiky. Celkové náklady projektu: 469 165 € Hrazeno z FM EHP/Norsko: 85% Hrazeno z MK ČR: 15% Datum realizace: březen 2009   –   leden 2011.

Nositel projektu:  Arcibiskupství pražské Partneři projektu: Římskokatolická akademická farnost Praha Stein Johannes Kolnes, organolog, Norsko Direktorát pro kulturní dědictví, zastoupený  Oddbjørnem Sørmoenem, Norsko Hlavní dodavatel restaurátorských prací: Herrmann Eule Orgelbau GmBh, Bautzen Subdodavatelé: Jaromír Kánský a Josef Brachtl Krnov, Peter Stirber, Měšice u Prahy Preservation of the Organ in the St. Salvator Church, Praque Project is financed by FM EEA/Norway Grants and Ministry of Culture CZ Total cost of the project: 469 165 € Grant rate of FM EEA/Norway: 85% Grant rate of Ministry of Culture CR: 15% Date of realization: March 2009   –   January 2011. Project promoter: The Archbishopric of Prague Project partners: The Roman Catholic Academic Parish of Prague Stein Johannes Kolnes, organologist, Norway Directorate for Cultural Heritage, represented by Oddbjørn Sørmoen, Norway Main supplier of the restauration works: Herrmann Eule Orgelbau GmBh, Bautzen Subuppliers: Jaromír Kánský a Josef Brachtl Krnov, Peter Stirber, Měšice u Prahy The purpose of the Project is to preserve and restore the St. Salvator organ in the church of St. Salvator in Prague, with the overall objective of conservation of European movable cultural heritage in the Czech Republic. Reference is made to the application dated 22 September, 2008 and to any subsequent correspondence with the Focal Point. The completed Project shall include the following activities and results: - historic research on the organ by an organologist; - reconstruction works to the organ, including: pipe work restoration, organ housing and soundboard restoration; and construction works to the flooring surrounding the organ; - assembly of the organ at the original location in the St. Salvator church and tuning; - management and publicity The Focal Point shall ensure that the Ministry of Culture provides at least 15 percent of the total eligible Project costs. Další informace, analýzy, studie:

Nejstarší známou zmínku o varhanách v kostele Nejsvětějšího Salvátora lze najít v knize syntagma Musicum slavného německého skladatele a hudebního teoretika Michaela Praetoria z roku 1619. Autor píše o jazykovém rejstříku neobvyklé konstrukce, který ve varhanách viděl. Další zprávu máme z období kolem poloviny 17. stol., kdy zde pracoval novoměstský varhanář Enoch Capricius. Roku 1675 je zaznamenána oprava nástroje Hansem Heinrichem Mundtem, slavným mistrem týnských varhan. Koncem 17. století varhany od základu přestavěl varhanář z německého Hofu Johann Matthias Gruber. Mělo jít o spojení dvou separátních varhan v jeden nástroj. Gruber však dílo nedokončil a závěrečné práce provedl pražský mistr Caspar Arnold. Fakt, že Arnold prezentoval nástroj jako svoji práci, vyvolává otázku, jaký byl skutečný Gruberův podíl.
 
Dnešní varhany postavil neznámý, pravděpodobně mimopražský varhanář r. 1780. Toto datum je uvedeno v Archivu pražského arcibiskupství. Odpovídá mu styl varhanní skříně, rozsah klaviatur a potvrdil je i dendrochronologický rozbor částí varhanní skříně.  Píšťalový materiál je různorodý a pochází zřejmě také ze starších stavebních fází.
 
V 19. a 20. století nebyly varhany nijak zásadně přestavěny a máme proto možnost restaurovat jedny z unikátních pražských varhan 18. století. Ze slavných hudebníků, kteří na zdejší nástroj hráli, jmenujme např. Jakuba Jana Rybu, který zde působil kolem roku 1782.
MgA. Robert Hugo
Titulární varhaník kostela Nejsvětějšího Salvátora

OHLASY V MÉDIÍCH:

Český rozhlas 19.2.2011

 

Související články

Komentáře