Články

Neděle velikonoční

Aktuality | Martin Staněk | 12.4.2020 00:00

Neděle velikonoční

Šly zrána ke hrobu, Marie Magdaléna - a matka Jakuba a ještě jedna žena - sobě pro útěchu, mrtvému na památku,  -  šly zrána ke hrobu dva dny po Velkém pátku. ... Zbytečně mezi těmi, co v prach se navrací, hledáte Pána svého. Hroby jsou pro mrtvé, ale ne pro živého. ...  zpívá se v jedné písni od Miloše Rejchrta. 
Neděle je dnem překvapení, radosti, úžasu. "Vstal, není tu". Tato lakonická slova andělů u prázdného hrobu znamenají hrozně moc. Pro ženy u hrobu, pro apoštoly, pro svět, pro nás, a to nejen dnes a každou neděli. Vzkříšení se neodehrálo v kostele, byť nad Ježíšovým hrobem v Jeruzalémě chrám vznikl. Přesto si je v kostelech připomínáme a vkládáme do něj svůj vlastní příběh.
Letos to v kostelech pro naprostou většinu křestanů možné nebude. Někdo se vydá do přírody, jiní zůstanou u osvědčeného rodinného stolu, jenž se na chvíli změní ve stůl Božího slova a společné modlitby.
Nabízíme opět pár tipů, jak tuto neděli, matku všech nedělí, oslavit s radostí a v plnosti.
Až nákaza pomine, můžete v této tradici pokračovat, například když onemocníte a nebudete moci (nebo děti) jít v neděli do kostela, případně tam, kde křesťanské společenství není. A možná vám to dá i pocit větší zodpovědnosti za stav vlastní víry.

Bohoslužba neděle Zmrtvýchvstání Páně se svojí strukturou příliš neliší od bohoslužeb ostatních nedělí v roce, zvláště těch v době velikonoční. Všem vévodí radostné Aleluja, někde se častěji přijímá podobojí způsobou, biblické texty zprostředkovávají události mezi zmrtvýchvstáním a sesláním Ducha svatého.  

Domácí nebo komunitní bohoslužba bude stavět na bohoslužbě slova a jako vždy může být spojena i s následným agapé, tedy buď pohoštěním pro přátele, nebo rodinným obědem. 

Zdroje a inspirace:

Zpěvy velikonočního Tridua

Zpěvy z Taizé    Mešní zpěvy    Kancionál     Hosana 

Mešní liturgie neděle vzkříšení

 

             

 

 

Domácí /rodinná, komunitní/ liturgie

Pokud se doma slavila Vigilie, mohou se zapálit svíce z této slavnosti, případně jakékoliv jiné.

Úvodní modlitba

Bože, tvůj jednorozený Syn
slavně přemohl smrt a otevřel nám nebe;
prosíme tě:
dej, ať ve světle jeho vzkříšení
vstaneme k novému životu,
a obnov nás svým Duchem,
abychom směřovali k tobě do nebeské slávy.
Amen. Aleluja.

Úkon kajícnosti

Při tiché nebo soukromé bohoslužbě se lze na tomto místě stejně jako ve mši sv. krátce zastavit a zpytovat svědomí.
Případně lze vyslovit prosbu o odpuštění hříchů, a na konci zvolat: Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane smiluj se 

Je také možné recitovat nebo zpívat chvalozpěv Gloria (Sláva na výsostech Bohu)

BOHOSLUŽBA SLOVA

Jednotlivá čtení je možné číst, případně si i poslechnout z nahrávky ze mše sv.

1. čtení – Sk 10,34a.37-43

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr se ujal slova a promluvil: „Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel. A my jsme svědky všeho toho, co konal v Judsku a v Jeruzalémě. Ale pověsili ho na dřevo a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu, aby se viditelně ukázal, ne všemu lidu, ale jen těm, které Bůh předem vyvolil za svědky, totiž nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. On nám přikázal, abychom hlásali lidu a se vší rozhodností dosvědčovali: To je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými. O něm vydávají svědectví všichni proroci, že skrze něho dostane odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.“

Mezizpěv – Žl 118  Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho!

2. čtení – Kol 3,1-4

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.

(Bratři a sestry) Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co (pochází) shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co (pochází) shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, náš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.

Nebo: 1 Kor 5,6b-8

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři a sestry) Nevíte, že kousek kvasu prokvasí celé těsto? Odstraňte ten starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto. Jste totiž jako nekvašený chléb. Vždyť náš velikonoční beránek – Kristus – je už obětován. Proto slavme svátky ne se starým kvasem, ani s kvasem, který znamená špatnost a nešlechetnost, ale s nekvašenými chleby, to je: s upřímností a životem podle pravdy.

Sekvence

Velikonoční oběti,
vzdejme své chvály, křesťané.

Beránek spasil ovce:
Kristus Pán nevinný
s hříšníky smířil Otce.

Střetly se v divném souboji
život a smrt. Je po boji.

Ten, který zemřel, z mrtvých vstal,
aby nám věčně kraloval.

Pojď a pověz nám Maria,
co jsi po cestě viděla.

Hrob, z něhož Kristus slavně vstal,
aby se v Otci radoval.

Anděly jako svědky stát,
na zemi roušku, bílý šat.

Už jde Kristus, má naděje,
před vámi do Galileje.

Víme, že Kristus z hrobu vstal,
vpravdě byl vzkříšen světa král.

Vítězný, korunovaný,
smiluj se, Kriste, nad námi.

Evangelium – Jan 20,1-9

Slova svatého evangelia podle Jana.

Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží (pruhy) plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží (pruhy) plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch (pruhů) plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.

Místo tohoto evangelia je možné si vybrat evangelium z vigilie.

Po přečtení (slyšení Božího slova) je možné vyslechnout promluvu Mons.Tomáše Halíka, případně setrvat v tiché meditaci nebo podle situace a složení účastníků domácí liturgie reagovat na texty.

 

Přímluvy

Je mnoho situací, lidí, za které je dobré se modlit. Do modliteb je možné zahrnout obzvláště ty, kdo jsou dnes nejvíce ohroženi celosvětovou pandemií, všechny blízké i vzdálené, věřící i nevěřící, církev, přírodu, celý svět. 

Modlitba Otčenáš

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
(Neboť tvé je království,
i moc i sláva na věky. Amen.)

Závěrečná modlitba a prosba o požehnání (z Denní modlitby církve)

Bože, tvůj jednorozený Syn slavně přemohl smrt a otevřel nám nebe; prosíme tě, dej, ať ve světle jeho vzkříšení vstaneme k novému životu, a obnov nás svým Duchem, abychom směřovali k tobě do nebeské slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do života věčného.
Amen, aleluja, aleluja!

Přejeme krásně prožitou neděli velikonoční i všechny ostatní!
Martin Staněk a farní tým

Svatý týden a Velikonoce 2020

Vizuální doprovod:

Letošní texty a podněty k liturgii jednotlivých dní Svatého týdne jsme se rozhodli obohatit výběrem z cyklu "Sundám tě, ať bJežíš"   autorky Martiny Staňkové.  

"Nejedná se o ilustrační doprovod ke klíčovým událostem Svatého týdne. Obrazy vznikaly od října 2019.  Silně jsem vždy vnímala, že křesťanská ikonografie se v průběhu dějin příliš upnula na symbol umučení. Zdá se mi, že po staletí byl tento symbol i zneužíván, a to leckdy manipulativně, společně s motivem viny. Šlo mi také o umělecký dialog v rámci dějin umění, o svobodu pracovat volně s kanonizovaným příběhem. Motiv ukřižovaného je v evropské kultuře natolik klasický a silný, že jej umělec nemůže prostě ignorovat. A je důležité se s ním vyrovnat po svém i v rámci vlastní spirituality. 
Když jsem si tedy kříž odmyslela, zahlédla jsem to samotné gesto a pochopila, že je daleko více symbolem přijetí, přivítání, modlitby (orant),  radosti. ...  V kostele Nejsvětějšího Salvátora se mi pro tuto radostnou dimenzi vždy líbil hlavní oltářní obraz Proměnění na hoře. ...  A možná právě nyní více než kdy jindy potřebujeme onu radostnou dimenzi (gesto) rozpřažených, přijímajících rukou." 

Letošní Velikonoce jsou v mnoha ohledech jiné. Kostely zůstávají zavřené. S nadsázkou by se dalo říci, že i Bůh si může na chvíli odpočinout od vůní kadidel a náboženského provozu: "K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin ... Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří? ...  Učte se činit dobro." (Iz 1,10 -17). Papež František již před lety pronesl důležitou myšlenku, kterou možná můžeme lépe pochopit až v dnešní nemocné době. Připomenul totiž krásný obraz o Kristu z knihy Zjevení, kdy stojí u dveří našeho srdce a klepe. Dodal však, že Kristus klepe zevnitř církve a "pomíjivých struktur" a chce se rozeběhnout ven, k druhým, a vybízí nás, abychom ho tam následovali. Máme k tomu letos neopakovatelnou příležitost. Gesto rozpřažených rukou a motiv rozebíhajícího se Krista nám to mohou vizuálně zprostředkovat.

......

Část cyklu vznikla jako součást klauzurní práce Martiny Staňkové s názvem "OMG" na UMPRUM.

Související články

Komentáře