Články

Josef Pleskot – KYVADLO


Popeleční středa 26.2.  - Vánoce 2020

Komentovaná prohlídka intervence (setkání pod kyvadlem)  – za účasti Josefa Pleskota, Vladimíra Janaty, Tomáše Halíka a Norberta Schmidta – původně plánovaná na neděli 15. března 2020 a přesunutá na 11. října 2020 se odsouvá na neděli 13. prosince na konec večerní nedělní bohoslužby. Bude také přístupná ve videozáznamu.

DO JINÉHO ČASU
Reportáž Petra Volfa v Hospodářských novinách z 20. března 2020 zachycuje poslední neděli – 2. neděli postní – před tím, než i k nám naplno dorazila pandemie a úplně zpřeházela vše, na co jsme byli zvyklí. I kostely se pro setkávání většího počtu lidí uzavřely. U Nejsvětějšího Salvátora jsme se rozhodli, že Pleskotovo Kyvadlo po Velikonocích, jak bylo původně plánováno, demontovat zatím nebudeme. Necháme ho viset bez hnutí v prázdném chrámu. Jsme zvědaví, v jakém novém kontextu se po odeznění Velké nemoci ocitne. Kyvadlo se totiž zastavilo předčasně, vstoupilo do zcela jiného času, než jeho autor původně zamýšlel.

Barokní jezuité se nebáli misijních, výtvarných ani vědeckých experimentů. Hnala je touha po poznání stvoření a spáse duší. Pražské Klementinum je toho dodnes zářícím příkladem. Modlitby, teologické a filozofické úvahy provázela odvaha k velkému urbanistickému dílu, na svou dobu výsostně progresivní architektura a umělecká výzdoba, divadlo, hudba a dokonce astronomická věž uprostřed areálu. Kvetla tu bohatá mezinárodní výměna. V samotném kostele Nejsvětějšího Salvátora kázal jak Bohuslav Balbín, tak Antonín Koniáš, hudbu provozoval Jan Dismas Zelenka a Jan Jakub Ryba, ale také tu třeba slavný pražský Španěl Rodrigo Arriaga vedle filosofických systémů promýšlel fyzikální zákony. Při výzkumu zrychlení a zemské gravitace pouštěl kuličky z vysoké lucerny kupole kostela nad křížením a měřil jejich rychlost. Společně s obsáhlou neustále se rozrůstající knihovnou tu již od 17. století vznikalo takzvané matematické muzeum plné nejmodernějších vědeckých přístrojů a technických pomůcek. Ale také tu návštěvníci mohli obdivovat tzv. artificialia, tedy mechanické hříčky, automaty a další kuriozity jako byla třeba mechanická želva. Profesuru experimentální fyziky jezuité v Klementinu založili již roku 1747. Jezuité a jejich žáci pozorovali hvězdnou oblohu a pohyb Slunce. Diskutovali, stavěli a zdokonalovali sluneční hodiny, různé glóby a modely světa včetně kopernikovského. Dokonce se tu prováděly pokusy s vakuem a elektřinou. Klementinská matematicko-fyzikální laboratoř neměla tehdy u nás obdoby. Vyšla tu první učebnice fyziky v Čechách. Barokní jezuita Valentin Stansel (1621-1705) se v Klementinu například snažil sestavit i perpetuum mobile a, jak dokládají jeho spisy, jistě také v našem kostele snil o tom, že člověk jednou poletí do vesmíru. Jeho pozorování komet a Měsíce si cenil mimo jiné Isaac Newton.

Také do tohoto kontextu vstoupí architekt Josef Pleskot v postní době 2020 svým kinetickým objektem. Kyvadlo zavěsí doprostřed, do centra hlavní lodi, nad hlavy návštěvníků bohoslužeb. Kyvadlová soustava zpřítomní čas, rytmus a trvání, ale zdůrazní také nutnost razantního počátečního impulsu, po kterém následuje pomalé doznívání. Západovýchodní pohyb svislé i vodorovné části, která se „zázračně“ nevychýlí ze své roviny, na sebe v sakrálním kontextu váže překvapivě velké množství subjektivních asociací. Během postní doby se nad nimi sejdeme s autorem kyvadla a dalšími přizvanými hosty, odborníky z různých odvětví věd a umění, ke společnému přemítání.

Kinetickou soustavu do detailu spočítali, navrhli a sestrojili vynikající inženýři z firmy EXCON. Objekt z klasických materiálů, jako je dřevo a kov, nicméně v neuvěřitelných rozměrech a zároveň subtilitě provedení, je tak i poctou technickým dovednostem člověka. Připomeňme, že Josef Pleskot do návrhů architektury rád viditelně integruje krásu a logiku technických konstrukcí. V kostele ji svým kyvadlem dokonce povýší na samostatné existenciální umělecké dílo. A v této souvislosti přece jen naznačme jednu nabízející se významovou rovinu: návštěvník totiž v Pleskotově kinetickém objektu může zahlédnout i zhmotněný otazník nad současným elektronicko-mediálním světem, digitální modernou a její virtuální realitou.

Norbert Schmidt, kurátor

foto © Petr Neubert

Technická zpráva

Kyvadlo je kinetický objekt, který je tvořen svislým dřevěným čtvercovým hranolem o délce 10 m a příčlí z hranolu obdélníkového průřezu délky 12 m. Obě části jsou spojeny ve vrcholu vertikálního prvku kloubově přes dvě boční kuličková ložiska umístěná nad těžištěm horizontálního hranolu. Celá soustava je zavěšena na příčném čepu umístěném 1,75 m od vrcholového čepu opět prostřednictvím bočních kuličkových ložisek. Stabilita celé soustavy, která na první pohled vypadá nevěrohodně, je dána fyzikálním zákonem o rovnováze na páce a podmínkou umístění vrchního kloubu nad těžištěm příčle. Aby se horní příčle pohybovala vodorovně, musí být dokonale vyvážena vzhledem k čepu, na kterém je zavěšena. Vlastní frekvence a tedy doba kyvu kinetické soustavy se ladí polohou čepu na svislém hranolu a hmotností závaží umístěného na jeho spodní části podle vztahu:

kde f je vlastní frekvence kmitání, m hmotnost kinetické soustavy, g tíhové zrychlení, lT vzdálenost mezi těžištěm soustavy a čepem a J je moment setrvačnosti určený k těžišti. Předpokládaná frekvence kmitání je 0,14 Hz, doba jednoho kmitu (tam a zpět) tedy cca 7 s. Díky nízkému tření v ložiskách se očekává dlouhé dokmitávání soustavy.

Kyvadlo je zavěšeno přes čep na vertikálním prvku uprostřed dvojice U-profilů. Ty jsou vedeny napříč kostela a podepřeny na dřevěných kozách, které jsou umístěny na obou protějších galeriích. Do pohybu se kyvadlo uvádí vychýlením ze svislé polohy do boční úvratě břevnem opřeným do kapsy umístěné na spodní části vertikálního trámu. Obsluha bude potřebovat vyvodit sílu odpovídající hmotnosti 40 kg.

Jiří Lahodný, Hana Mesiereurová, Vladimír Janata

Architekt Josef Pleskot (* 1952) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze, krátce vyučoval na katedře teorie a vývoje architektury. Poté pracoval v Krajském projektovém ústavu. Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP atelier. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří rekonstrukce Lvího dvora a průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, ústředí ČSOB v Praze – Radlicích, Vinařství Sonberk v Popicích, revitalizace Zámeckého návrší a Regionálního muzea v Litomyšli, postupná obnova průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě nebo revitalizace Dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze. Více informací najdete na www.apatelier.cz.

 

Komentovaná prohlídka intervence s úvodní panelovou diskuzí – za účasti Josefa Pleskota, Vladimíra Janaty, Tomáše Halíka, Petry Oulíkové a Norberta Schmidta –  prozatím se odsouvá na naeurčito.

Prohlídku intervence mimo pravidelný program kostela lze domluvit u Pavla Šimáčka: [email protected], 222 221 339, 724 367 681

kontakt pro média:
kurátor Norbert Schmidt, tel.: 777 00 50 13, mail: [email protected]

produkce: Martin Staněk
realizace: EXCON, a.s.
pomoc při realizaci: Pavel Šimáček

Pořádá naše farnost ve spolupráci s Centrem teologie a umění při KTF UK
Letošní uměleckou intervenci podpořilo Hlavní město Praha
Hlavním sponzorem je EXCON, a.s.

 

         

 

Ohlasy a souvislosti:

Připomíná kříž nebo beranidlo: U svatého Salvátora visí 10metrové kyvadlo od Pleskota
BLESK, 27. února 2020

Magdalena Čechlovská: Umění v kostele.
Architekt Pleskot u Salvátora zavěsil obří kyvadlo, doprovází mši
Aktuálně.cz, 29. února 2020

Kyvadlo Josefa Pleskota se u Salvátora dalo do pohybu…
ArtRevue, 1. března 2020

Martina Schneibergová: Fasten-Intervention in Prager Salvatorkirche
Radio Praque Intenational auf Deutsch, 4. března 2020

Magdalena Hrozínková, Kateřina Srbková:
Un pendule géant installé dans une église pragoise jusqu’à Pâques
Radio Prague International en français, 5. března 2020

Alena Scheinostová: Víra jako chvějivý pohyb na kyvadle
Katolický týdeník 10, 3.-9. března 2020, s. 9.

Martin Bedřich: Pleskotovo Kyvadlo
Český rozhlas Vltava, 9. března 2020

Kyvadlo – komentovaná prohlídka – ODLOŽENO
Josef Pleskot, Vladimír Janata, Petra Oulíková a Norbert Schmidt
v neděli 15. března 2020 v cca 21:00 hodin,
bezprostředně po bohoslužbě, která začíná ve 20:00 hodin

Čas v baroku a dnes – ODLOŽENO
Petra Oulíková, Pavel Cejnar, Josef Pleskot
Klementinum, pondělí 30. března v 18:00 hodin

Petr Volf: Kyvadlo architekta Pleskota vytváří
v pražském akademickém kostele mysterium slova, prostoru a rytmu
Hospodářské noviny, Magazín ego!, 20. března 2020

Tomáš Halík: Čas prázdných kostelů
Nakladatelství Lidové noviny, září 2020

Související články

Komentáře