Papež cituje svatého Vincence Lérinského: »Možná, že někdo řekne: v Kristově církvi tedy nebude nikdy žádný náboženský pokrok? Zajisté bude a obrovský. Kdo by ostatně byl tak neochotný a nevraživý vůči Bohu, aby se pokoušel tomu zabránit?« (Commonitorium, 23,1) a pokračuje:
„Tradice je živá skutečnost a pouze jednostranné vidění může chápat „poklad víry“ jako něco statického. Boží Slovo nemůže být obkládáno naftalinem na ochranu proti parazitům jako nějaká stará přikrývka! Nikoli. Boží Slovo je dynamická a stále živá skutečnost, která prospívá a vzrůstá, protože směřuje k naplnění, které lidé nemohou zastavit. Tento zákon pokroku podle příhodné formulace svatého Vincence z Lérins: „annis scilicet consolidetur, dilatetur tempore, sublimetur aetate“(Commonitorum, 23,9) je specifická podmínka pravdy, která je ve svém bytí zjevena a předávána církví, a vůbec neznamená nějakou změnunauky.
Nelze zachovat nauku, aniž by se jí umožnilo prospívat, a nelze ji vázat na strnulý a neměnný výklad, aniž by se snižovalo působení Ducha svatého. »Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán k našim předkům« (Žid 1,1), »nepřestává mluvit se Snoubenkou svého milovaného Syna« (Dei Verbum, 8). Tento hlas jsme povoláni si osvojit „zbožným nasloucháním“ (tamt.1), abychom umožnili své církevní existenci prospívat se stejným nadšením jako v počátcích směrem k novým horizontům, ke kterým nás Pán chce dovést.“
(cit. podle serveru Vatikánského rozhlasu)