Články
Svěcení varhan 20.2. 2011
Slavnostní bohoslužba se svěcením restaurovaných varhan se bude konat za účasti Mons. Dominka Duky, arcibiskupa pražského v neděli 20. února 2011 od 20 hodin.
Zazní: Antonio Lotti (1667 – 1740): Missa Sapientiae a Wenceslaus Majer SJ: O Panis Caelice.
Soubor Capella Regia Praha řídí Robert Hugo
Bohatý doprovodný program: Konference o varhanách (pondělí 21. 2 . od 10.00 v sakristii) Účastní se mezinárodní tým restaurátorů a odborníci z oboru organologie a muzikologie.
Slavnostní varhanní koncert plakát zde (pondělí 21.2. od 19.00 v kostele) Vystoupí salvátorští varhaníci Eva Bublová, Soňa Valenová, Tomáš Chudý. jako host vystoupí padagog pražské Akademie múzických umění Pavel Černý. Orchestr Capella Regia Praha řídí Robert Hugo. Zazní skladby D. Buxtehudeho, J. Kuhnaua, C. Ph. E. Bacha, F. X. Brixiho a dalších.
Komentovaná prohlídka varhanního kůru (neděle 27.2 od 18.00)
Debata o varhanní hudbě a liturgii (neděle 27.2. od 21.00 v sakristii)
Fotografická dokumentace rekonstrukce (20.2 - 24.4. na ochozu kostela)
Barokní varhany v kostele Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu restaurovala od podzimu roku 2009 do února 2011 firma Herrmann Eule Orgelbau GmBh z Bautzen, subdodavatelsky se podíleli firma Brachtl-Kánský z Krnova a Peter Stirber z Měšic u Prahy.
Práce byly financovány prostřednictvím Finančních mechanizmů EHP/Norska (tzv. Norských fondů), se spoluúčastí Ministerstva kultury ČR.
Více o projektu včetně fotogalerie zde
Nejstarší známou zmínku o varhanách v kostele Nejsvětějšího Salvátora lze najít v knize syntagma Musicum slavného německého skladatele a hudebního teoretika Michaela Praetoria z roku 1619. Autor píše o jazykovém rejstříku neobvyklé konstrukce, který ve varhanách viděl. Další zprávu máme z období kolem poloviny 17. stol., kdy zde pracoval novoměstský varhanář Enoch Capricius. Roku 1675 je zaznamenána oprava nástroje Hansem Heinrichem Mundtem, slavným mistrem týnských varhan. Koncem 17. století varhany od základu přestavěl varhanář z německého Hofu Johann Matthias Gruber. Mělo jít o spojení dvou separátních varhan v jeden nástroj. Gruber však dílo nedokončil a závěrečné práce provedl pražský mistr Caspar Arnold. Fakt, že Arnold prezentoval nástroj jako svoji práci, vyvolává otázku, jaký byl skutečný Gruberův podíl.
Dnešní varhany postavil neznámý, pravděpodobně mimopražský varhanář r. 1780. Toto datum je uvedeno v Archivu pražského arcibiskupství. Odpovídá mu styl varhanní skříně, rozsah klaviatur a potvrdil je i dendrochronologický rozbor částí varhanní skříně. Píšťalový materiál je různorodý a pochází zřejmě také ze starších stavebních fází.
Ze slavných hudebníků, kteří na zdejší nástroj hráli, jmenujme např. Jakuba Jana Rybu, který zde působil kolem roku 1782.