„Historický a stavební vývoj Klementina v dobách působení jezuitského řádu“
Galerie Klementinum - výstava znovu otevřena
11.1. – 27.2. 2011
Klementinum, vzácný barokní areál uprostřed Prahy, jenž patří mezi pražskými památkami k nejvýznamnějším, spojilo už velmi dávno svůj osud s Národní knihovnou České republiky. Expozice „Klementinum v datech a obrazech“ si klade za cíl - poprvé v takovém rozsahu, prezentovat veřejnosti historický a umělecký vývoj objektu, poukázat na významné nejenom kulturní, ale i společenské postavení fenoménu, jakým je tato původně jezuitská kolej, včetně osobností, které na tomto místě v minulosti působily.
Výstava je instalována v překrásně zdobených Křižovnických chodbách, které byly v roce 2006 proměněny v Galerii Klementinum. K prohlídce jsou zde nabídnuty, mimo jiné, i exponáty dočasně přemístěné z míst, která jsou nyní uzavřena.
Tímto počinem by mělo být částečně vynahrazeno zklamání mnoha návštěvníků, kteří nemohou klementinské historické prostory, kvůli probíhající revitalizaci, v současné době navštívit.
Klementinum jako kulturní centrum a středisko vzdělanosti –
„Insula nostra Clementina – náš klementinský ostrov“
Jezuitský řád byl založen roku 1534 (papežem potvrzen roku 1540), jako jeden z důsledků hluboké krize katolictví té doby. Stal se jedním ze symbolů boje proti náboženské reformaci a v našich zemích pomohl významným způsobem nastolit pobělohorskou dominanci katolické církve. První jezuité přišli do Prahy již v roce 1556 a Klementinum je nejstarší jezuitskou kolejí v českých zemích.
Mezi vzácné exponáty patří kopie dopisu s podpisem sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele jezuitského řádu a kopie zakládací listiny císaře Ferdinanda I., kterou dal vzniknout „koleji“ a škole u sv. Klimenta.
Kulturně politické aktivity jezuitů
Na jednotlivých panelech jsou zmapovány kulturně-politické plány jezuitů, které byly ve své době mimořádně progresivní. Vyžadovaly např. zbudování odpovídajícího komplexu církevních a školních budov s učebnami, knihovnou, kabinety, lékárnou, tiskárnou, kostely, kaplemi či astronomickou observatoří. Stavební vývoj Klementina probíhal takřka nepřetržitě po celou dobu působení řádu. Je zde představen v podobě jezuitských stavebních plánů. Zajímavá je kopie plánu Klementina ze sklonku 17. století z jezuitského archivu v Římě, kde jsou popsány jednotlivé prostory objektu.
Z mnoha jezuitských aktivit se dozvídáme o jezuitské tiskárně, získané od dědiců Daniela Adama z Veleslavína, jež sloužila nejen zájmům řádu, ale též potřebám univerzity. Dokladem úrovně tiskárny je vystavená Svatováclavská bible (první česky tištěná bible).
Součástí jezuitské výuky a propagace řádu bylo divadlo. Vrchol divadelní činnosti spatřovali jezuité v alegorických hrách. Na klementinských nádvořích se při významných slavnostních událostech stavělo velkolepé jeviště, na kterém deklamovalo padesát či více žáků a hlediště, které pojalo stovky návštěvníků. Známá jsou například provedení tragedie o sv. Václavu (1567) či hry o proroku Eliášovi (1610). Součástí areálu byla i výborně vybavená lékárna, jež sloužila nejenom členům koleje, ale zdarma i chudině. Řada nádob, mj. dřevěná krabice na léky či keramická dóza (obě z 18. stol.), připomíná dobové lékárnictví.
Jezuitské školství a osobnosti
Jezuitský řád vynikal výjimečnou úrovní školství, jež se neomezovalo pouze na chlapce ze šlechtických rodin, ale zahrnovalo i posluchače neurozené. Pouhé tři měsíce po příchodu členů Tovaryšstva Ježíšova do Prahy, zahájili jezuitští otcové výuku. Již v r. 1562 fungují v Klementinu nižší a vyšší školy – gymnázium, fakulta filozofická a teologická. Statistika dokazuje, jak významné a rozsáhlé byly jezuitské koleje. V první třetině 18. století, po dokončení výstavby Klementina, zde žilo na 200 členů jezuitského řádu a vzdělávalo se zde 2000 žáků a studentů.
Výstava rovněž zmiňuje významné osobností řádu: Petra Canisia, který přivedl do Prahy první skupinu jezuitů, Edmunda Campiona, profesora a brilantního řečníka, Bohuslava Balbína, historika, či Roderiga Arriagu, významného filozofa a teologa („Videre Pragam et audiere Arriagam“ = Vidět Prahu a slyšet Arriagu) a mnohé další.
Exponáty z nyní revitalizovaných prostor
Jedním z cílů výstavy je zpřístupnění exponátů, které jsou běžně umístěny v nejvzácnějších historických prostorách Klementina - v Barokním knihovním sále, Astronomické věži či Zrcadlové kapli. Za všechny jmenujme matematické přístroje původně z Matematického muzea (nejstarší veřejné muzeum v českých zemích), několik unikátních astronomických hodin geniálního jezuitského matematika a mechanika Jana Kleina, přístroje astronoma a fyzika Josefa Steplinga, Valckovy barokní hvězdné a zeměpisné globy, sextanty a mnoho dalších.
Revitalizace a dozvuky klementinské historie
Příjemným a aktuálním zpestřením výstavy může pro návštěvníka být řada exponátů, které byly objeveny v souvislosti s právě probíhající rekonstrukcí areálu v nedávno uplynulých měsících. V rámci archeologického výzkumu pod Zrcadlovou kaplí, prováděném archeologickým oddělením Národního památkového
ústavu byly objeveny pozůstatky středověkých domů a z výplně břidlicové jímky byla vyjmuta unikátní skleněná nádoba tzv. kutrolf (1. pol. 15. stol.), vystavena je dřevěná truhla, nalezená při odebírání náspu v podlaze přízemí traktu do Platnéřské ulice, po demontáži souvrství podlah.
Kuriozitou jsou exponáty, objevené dělníky ve 3. patře v křídle do Seminářské ulice při rekonstrukci střešního zateplení - buřinka a prkno, na kterém je nápis „stavěno roku 1923“ (tzv. machoňovská přestavba) spolu se jménem dotyčného dělníka, který tam prkno i s buřinkou ukryl.
O autorce výstavy
PhDr. Petra Oulíková, Ph.D. (roz. Nevímová)
Narozena: 1970
Zaměstnání: Národní archiv v Praze (od r. 2001)
Ústav dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě v Praze
(od r. 2005)
Studium: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor: archivnictví-pomocné vědy historické a dějiny umění doktorát (2002): Dějiny umění na FF UK v Praze.
Zahraniční studijní pobyty: Vídeň, Bamberk, Řím, Paříž
Specializace: barokní umění, umění jezuitského řádu. V tomto oboru autorka publikovala řadu odborných studií v českých a zahraničních časopisech a sbornících. Je mimo jiné i autorkou publikace o Klementinu ("Klementinum - průvodce") z roku 2006, vydáno Národní knihovnou ČR ve třech jazykových verzích (ČJ, AJ, NJ). Několik studií věnovala historii a výzdobě Vlašské kaple a Zrcadlové kaple v areálu Klementina.
Otevřeno: úterý – neděle 10,30 – 18,00 hod.
Vstupné: dospělí 60 Kč, senioři, studenti a děti 10-15 let 40 Kč, skupina 10ti a více osob / 1 osoba 40 Kč; děti do 10 let zdarma.
Slavnostní bohoslužba se svěcením restaurovaných varhan se bude konat za účasti Mons. Dominka Duky, arcibiskupa pražského v neděli 20. února 2011 od 20 hodin.
Zazní: Antonio Lotti (1667 – 1740): Missa Sapientiae a Wenceslaus Majer SJ: O Panis Caelice.
Soubor Capella Regia Praha řídí Robert Hugo
Varšava - Čestný titul Člověk smíření v sobotu v hlavní varšavské synagoze převzal od Polské rady křesťanů a židů Mons. Tomáš Halík. Ocenění si váží, neboť právě smíření a pochopení pro druhé považuje za důležitý prvek v současném světě. Rada uděluje toto vyznamenání střídavě křesťanským a židovským osobnostem, které se zasloužily o dialog a sblížení mezi křesťany a židy. Prof. Halík je prvním Čechem, který ocenění obdržel.
"Titul Člověk smíření má pro mě velký význam, protože vystihuje to, oč mně v životě opravdu jde: Hledat mosty mezi lidmi, učit se dívat očima těch druhých," řekl T.Halík ČTK a České televizi a vyzval k respektu vůči různosti.
"Myslím si, že pro nás, dnešní svět, je toto nesmírně důležité. Ne se snažit o nějaké sjednocení, které by popřelo reálné rozdíly mezi náboženstvími a národy, je třeba respektovat různost, ale nechápat ji jako ohrožení, ale spíše jako něco, co nás může obohatit," doplnil český teolog, který v minulosti působil i jako externí poradce exprezidenta Václava Havla.
Polská rada křesťanů a židů titul Člověk smíření poprvé udělila v roce 1992. Mezi jeho dosavadními držiteli je mezi jinými nynější vrchní polský rabín Michael Schudrich nebo polský publicista a dlouholetý vedoucí polské sekce Rádia Svobodná Evropa Jan Nowak-Jeziorański.
Mons. Tomáš Halík je držitelem například rakouské Ceny kardinála Königa za rok 2003, loni dostal prestižní Cenu Romana Guardiniho, kterou každí dva roky uděluje Katolická akademie za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby.
večer k tématu současná hudba a liturgie